Být Božím dítětem (Edita Stein)

Být Božím dítětem znamená: držet se Boží ruky, konat Boží vůli, ne vlastní, vložit všechny starosti a všechnu naději do Boží ruky, nestarat se už o sebe a o svou budoucnost. V tom spočívá svoboda a radost Božího dítěte. Jak málo je těch, kteří toho dosahují, i mezi skutečně zbožnými a dokonce hrdinsky obětavými lidmi! Kráčejí stále sehnuti pod těžkým břemenem svých starostí a povinností. Všichni znají podobenství o nebeském ptactvu a o polních liliích. Ale když potkají člověka, který nemá ani majetek, ani důchod, ani nějakou pojistku, a přece žije bez starostí o svou budoucnost, kroutí hlavou, jako by to bylo něco zvláštního. Ovšem, kdo od nebeského Otce očekává, že se mu postará v každé době o takový příjem a takové životní podmínky, jaké si člověk představuje, ten se může zle přepočítat. Důvěra v Boha může neochvějně obstát jen tehdy, jestliže zahrnuje ochotu přijmout z Otcovy ruky cokoli. Vždyť jen on ví, co je pro nás dobré. A kdyby snad někdy bída a strádání byla vhodnější než pohodlná a zajištěná existence, nebo neúspěch a pokoření lepší než úcta a uznání, pak musí být člověk ochoten přijmout i to. Když to uděláme, můžeme klidně žít přítomnosti, aniž nás zatěžuje budoucnost.

(Edita Stein (Terezie Benedikta od Kříže) Vánoční tajemství, Vimperk, Wiener 1991, s. 8-9 )