Části svátosti smíření (zpracováno dle J. Skoblíka)

* Zpytování svědomí
(Neustálé hodnocení své cesty, směru, porovnávání se s Kristem, s jeho dobrým plánem pro mě, obrácení svého pohledu na dorodiní a dary od něho přijatá a zhodnocewní mého nakládání s těmito dary...)

* Lítost
Bolest ducha, zřeknutí se spáchaného hříchu, předsevzetí dále nehřešit. Jsou to úkony vůle. Není nutné (a ani vždycky možné), aby se lítost - bolest ducha projevovala bolestí citovou. Žádný hřích nelze odpustit bez lítosti.

* Předsevzetí
Je podstatný prvek lítosti. Je ukazatelem upřímné lítosti.
Požadavky předsevzetí u těžkých hříchů:
Pevné - kajícník musí mít vůli znovu nehřešit. Toto předsevzetí neruší ani velká obava ze znovuupadnutí do těžkého hříchu...
Účinné - kajícník chce použít všechny prostředky, které se zdají nutné pro odvrácení dalšího těžkého hříchu.
Všeobecné - vztahuje se na všechny těžké hříchy.

* Vyznání
Žaloba hříchu, spáchaných po křtu (od poslední zpovědi), řečená knězi za účelem odpuštění. Toto vyznání je, pokud jde o těžké hříchy, nezbytné.
Požadavek vyznat: hřích vnitřní (měl jsem v úmyslu...)
hřích vnější (realizace úmyslu)
podle počtu - alespoň přibližně
podle druhu
podle okolnosti - mění druh a tíži...
pravdivě

* Dostiučinění ("Pokání")
Je to dobrovolné snášení "trestu", uloženého zpovědníkem, na kompenzování nespravedlnosti, způsobené hříchy vůči Bohu a lidem, na zabránění budoucích hříchů...
Účel dostiučinění je tedy: odvetný, léčivý, ochranný. Vůle činit dostiučinění je podstatná část svátosti smíření, nutná k platnosti. Je to nová cesta nastoupená po zpovědi. Nelze se zpovídat a nechtít nově vyjít na cestu...

Jen Bůh odpouští !
Lehké hříchy (všední hříchy) mohou být odpuštěny mimo rámec různým způsobem, např. mší svatou, svatým přijímáním, ostatními svátostmi, svátostinami, modllitbou, lítostí, kajícími úkony, posty almužnami, skutky lásky. Avšak odpuštění lehkých hříchů skrze svátost smíření vyniká jako jistější a účinnější ze všech možných prostředků na prvém místě.
Devocionální zpověď prohlubuje sebepoznání, prohlubování pokory, zasahování mravní slabosti u kořene, očištění svědomí, posílení vůle, boje proti nedbalosti a vlažnosti....
Dále se dá říci, že z čistě psychologického hlediska není vhodnější prostředek pro přípravu na setkání s Bohem tváří v tvář (Boží soud), než právě ušní individuální zpověď, konaná před konkrétním člověkem z masa a kostí.

/Zpracováno podle přednášek z morální teologie Dr. Skoblíka/