Citáty J. Escrivá de Balaguera

Uvědomuješ si, že jsi slabý. A také jsi. - Přesto - spíše proto - tě Bůh vyvolil.
- Používá vždycky neúměrných nástrojů tak, aby "dílo" bylo Jeho.
- Na tobě žádá pouze odevzdanost.

(J. Escrivá de Balaguer: Cesta č.475, Brno, Cesta, 1992, 112)

…
Nechtěj se podobat pozlacené korouhvičce na střeše vysoké budovy; jakkoliv se třpytí, ať je jak chce vysoká, nic nepřidá k pevnosti stavby.
- Buď raději jako starý základní kámen, ukrytý v zemi, kde ho nikdo nevidí. Díky tobě budova nespadne. (138)

…
Nejsi pokorný, když se sám pokořuješ, ale když tě pokořují druzí a ty to snášíš pro Krista. (139)

…
Nesmí tě zraňovat, když druzí vidí tvé chyby; to, co by tě mělo bolet, je urážení Boha a pohoršení, které možná dovedeš vyvolat.
- Jinak, ať vědí, jaký jsi, ať tebou opovrhují. - Netrap se, že jsi ničím, neboť pak pro tebe Ježíš bude vším. (139)

…
Ztráta odvahy způsobená opakovaným nedostatkem velkodušnosti; tvé pády, tvé úchylky - možná pouze zdánlivé - dávají ti často pocit, že jsi rozbil cosi nesmírně cenného: své posvěcení.
Netrap se: použij ve svém nadpřirozeném životě moudrý způsob, kterým prosté děti řeší takovéto otázky.
Rozbily něco - obyčejně jen křehký předmět - kterého si jejich otec velice vážil. - Je jim to líto, možná, že roní slzy, ale... dají se ukonejšit od toho, komu náležel rozbitý předmět; a jejich otec zapomene na cenu - ať byla jakkoli veliká - rozbitého předmětu a pln něžnosti nejen že odpustí, ale ukonejší a dodá odvahy malému.- Pouč se.

(J. Escrivá de Balaguer: Cesta č.887, Brno, Cesta, 1992, 2OO-2O1)