Citáty J. Escrivá de Balaguera

Vtipy, trefné poznámky, které nevyšly z tvých úst; žert, který jsi neřekl; přívětivý úsměv pro ty, kteří tě obtěžují; mlčení před nespravedlivým nařčením; přátelský rozhovor s lidmi, kteří tě nudí a unavují a vyčerpávají; každodenní úsilí přehlížet malichernosti, které tě dráždí u těch, kteří s tebou žijí... To vše, vytrvale, to je věru dobré vnitřní umrtvování.

(J. Escrivá de Balaguer: Cesta č.173, Brno, Cesta, 1992, 49)

…
Toto jsou vzácné plody člověka, který se umrtvuje: pochopení a shovívavost pro ubohost druhých, nesmlouvavost pro svou vlastní. (53)

…
Ztráta odvahy způsobená opakovaným nedostatkem velkodušnosti; tvé pády, tvé úchylky - možná pouze zdánlivé - dávají ti často pocit, že jsi rozbil cosi nesmírně cenného: své posvěcení.

Netrap se: použij ve svém nadpřirozeném životě moudrý způsob, kterým prosté děti řeší takovéto otázky.

Rozbily něco - obyčejně jen křehký předmět - kterého si jejich otec velice vážil. - Je jim to líto, možná, že roní slzy, ale... dají se ukonejšit od toho, komu náležel rozbitý předmět; a jejich otec zapomene na cenu - ať byla jakkoli veliká - rozbitého předmětu a pln něžnosti nejen že odpustí, ale ukonejší a dodá odvahy malému.- Pouč se.
(J. Escrivá de Balaguer: Cesta č.887, Brno, Cesta, 1992, 2OO-2O1)