Navigace: Tematické texty D Duchovní životKrátké texty, citáty Citáty z knihy: Co v mých knihách není (Viktor E. Frankl)
Citáty z knihy: Co v mých knihách není (Viktor E. Frankl)
Když jsem potom v Türkenheimu onemocněl skvrnitým tyfem, byl jsem blízko smrti. Stále jsem myslel jen na to, že má kniha nikdy nevyjde. Propracoval jsem se však ke zřeknutí. Jaký by to také byl život, myslel jsem si, jehož smysl by stál a padal s tím, zda člověk vydá nebo nevydá knihu? Když Abrahám byl hotov obětovat svého syna, své jediné dítě, objevil se beran. Já jsem se musel probojovat k tomu, abych byl hotov obětovat své duchovní dítě - zdá se, že jsem byl teprve potom shledán hodným tuto knihu - totiž "Lékařskou péči o duši" - přece jednou vydat.(77)
…
Přiznávám se ke stejnému perfekcionismu jako Saint-Exupéry, který jednou řekl.: „Dokonalost nespočívá v tom, že už nelze nic přidat, ale v tom, že už nelze nic vynechat.“ (93)
...
Proto je snad vhodné v souvislosti s touto autobiografickou skicou z pakovat logoterapeutická maxima, jak jsem je jednoho dne formuloval ve snu, při probuzení stenografoval a publikoval ve své "Lékařské péči o duši": Žij tak, jako bys žil již podruhé a poprvé dělal vše tak špatně, jak to právě teď hodláš učinit. Smysl pro vlastní zodpovědnost lze skutečně stupňovat takovým fiktivním autobiografickým náhledem na vlastní život.
(Viktor E. Frankl: Co v mých knihách není, Cesta, Brno 1997, 103-5 /str. 104 je obrázek/)
