Citáty z knihy: Každý den s Bohem (Jozef Porubčan)

...podle plánu, jak se bude naplňovat čas, všechno, co je na zemi i co je ve vesmíru uvést do jednoty milujících a milovaných v milujícím a milovaném Bohu.
(Jozef Porubčan: Každý den s Bohem, Praha, Scriptum 1992, s.28)

…
V tomto světě můžeme být opovrženi, považováni za hloupé, důležité však je, jestli je to skutečně důsledek našeho nového myšlení. Problém je však v tom, že ne každý, koho má svět za hloupého, je hloupý hloupostí kříže, a ne každý, kdo je nejmenší, je takový pro velikost své lásky."
"Hloupost bez lásky nemůže být nikdy moudrostí - ani před Bohem, ani před lidmi." (2O8)

…
Jen si to živě představme a docela konkrétně pozorujme, až půjdeme příště do kostela, s jakou péčí budeme upravovat oděv, vlasy a celý zevnějšek - a zda nás bude aspoň trochu mrzet nečistota či neupravenost našeho svědomí a nedostatek naší lásky - jestli na to vůbec pomyslíme. (261)

…
To je ta nová filozofie Evangelia, ve které pravda je vyjádřena jako "conformitas cordis cum re" - shoda srdce se skutečností. A to je světlo, které se poznává sebou samým. (362)

…
A naopak, když se někdo doslova rozdá v lásce, když se v ní úplně "odosobní" a ztratí, jednou určitě pozná, že čím víc se rozdával a odosobňoval, tím víc byl sám sebou, čím víc se "ztrácel v lásce", tím víc sám sebe nacházel.
Stupeň života, stupeň osobnosti i osobního štěstí je vždycky totožný se stupněm lásky. (341)

…
Právě toto musíme rozhodně vzít na vědomí, chceme-li, aby naše křesťanství něco znamenalo. Víc než moudré řeči bude o něm vždy svědčit síla osobnosti a pravdivost lásky. (376)

…
Láska se neměří množstvím dobrých skutků, ale ochotou dát všechno. Ta chudá vdova se svým haléřem a boháči se svými bankovkami to velmi dobře ilustrují.
(Jozef Porubčan: Každý den s Bohem, Praha, Scriptum 1992, s. 481)