To, co jsme vykonali, navždy zůstane s námi. - archív citátů

Navigace: Tematické texty C CírkevKrátké texty, citáty Citáty z knihy: O víře dnes (Joseph Ratzinger)

Citáty z knihy: O víře dnes (Joseph Ratzinger)

Uvědomění si skutečnosti, že "místo církve na zemi je pouze v blízkosti kříže", podle jeho mínění jistě nevede k rezignaci, nýbrž k jejímu opaku. "Koncil", říká, "chtěl vyznačit přechod od konzervativního postoje k misionářskému. Mnozí zapomínají, že pro koncil není protikladem "konzervativnímu" "progresívní", nýbrž "misijní"."
(Str. 1O)


"Více než kdy dříve nám dnes Pán dává poznat, že pouze On může svoji církev zachránit. Církev náleží Kristovi a na něm je, aby se o ni postaral. Na nás se žádá, abychom pracovali ze všech sil a s trpělivostí služebníka, který si je vědom své neužitečnosti, i když vykonal vše, co byl povinen vykonat. I v tomto poukázání na naši malost vidím jednu z milostí tohoto těžkého času. Času, ve kterém se vyžaduje trpělivost, ona každodenní forma lásky. Lásky, ve které je zároveň přítomna i víra a naděje."
(Str. 11)


Pro kardinála Ratzingera, jak mni opakuje, je dnes "obrana pravé církevní tracice obranou koncilu. Je to i naše vina, jestliže jsme dosud někdy dali popud (ať "zleva" či "zprava") k vytvoření představy, že II. Vaticanum bylo jakýmsi zlomem, opuštěním tradice. Naopak, existuje zde kontinuita, která nedovoluje ani návrat doe minulosti, ani útěk vpřed, ani anachronickou nostalgii, ani neoprávněnou netrpělivost. Musíme zůstat věrní dnešku církve, nikoliv jejímu včerejšku nebo zítřku. A právě tímto dneškem církve jsou původní dokumenty II. Vaticana, bez výhrad, které je zmrzačují, a bez svévolných výkladů, které je zkreslují.
(Str. 25)


"Rád bych řekl, že II. Vaticanum určitě nechtělo víru "měnit", ale účinným způsobem ji znovu zpřítomnit. ..."
"Přání II. Vaticana, provést revizi vztahů mezi církví a světem, bylo oprávněné. Ve světě jsou skutečně hodnoty, které, byť i povstaly mimo církev, mohou najít své uplatnění i z církevního hlediska, alespoň po svém očištění a korigování. V poslední době je myšlení tomuto trendu nakloněno. Jestliže si však někdo myslí, že obě tyto skutečnosti - církev a svět - se mohou setkat nebo se dokonce ztotožnit bez konfliktů, pak nezná ani církev, ani svět."
(Str. 29)


Navrhujete tedy snad návrat ke starému duchu "opozice vůči světu"?
Kardinál Ratzinger odpovídá: "Nejsou to křesťané, kdo se staví proti světu, ale je to svět, kdo proti nim vystupuje, když zvěstují pravdu o Bohu, Kristu a člověku. Svět je pobouřen, když se hřích a milost nazývají svým pravým jménem. Po době bezmezného "sebeotevírání" se světu je na čase, aby si křesťan opět uvědomil, že my křesťané jsme příslušníci menšiny lidstva a často stojíme v opozici k tomu, co je jeho mentalitě samozřejmé, chvályhodné a přirozené, k tomu, co Novým zákon - jistě ne v pozitivním smyslu - nazývá "duchem světa". Je na čase aktivovat v sobě znovu odvahu k nonkonformismu, schopnost jít proti proudu, schopnost ukázat na mnohotvárnost na nás působících kulturních vlivů a schopnost zříci se jisté pokoncilní, euforické solidarity se světm."
(Str. 3O)


"... Ve skutečnosti neexistuje žádné opravdu novozákonní, katolické pojetí církve bez přímého a živého vztahu nejen k sociologii, ale především ke christologii. Církev není pouze "kolektivem" věřících. Jelikož je "Tělem Kristovým", je něčím daleko více než souhrnem svých členů."

..."Je nutné vytvořit opět pravé katolické klima, znovu nalézt smysl církve jako církve Pána, jako prostoru reálné přítomnosti Boží ve světě. ...
//Podle LG, čl. 3: "...církev, jež je Kristovo království již dnes tajemně přítomné."//
(Str. 39)


"Udržení rovnováhy," pokračuje kardinál, "znamená i zachovávání správného poměru mezi isntitucí a charizmatem, mezi společnou vírou církve a osobní skušeností. Dogmatická víra bez osobní zkušenosti zůstává prázdná, čistá zkušenost bez napojení na víru církve je slepá. Koneckonců je rozhodující nikoli "my" - jako skupina, ale ono velké "my" - univerzální církev. Ona a pouze ona může určit přiměřený rámec, ve kterém by "nebyl uhasínán Duch", ale podrželo se to, "co je dobré", jak říká apoštol."
(Str. 127)


Čtení z dnešního dne: Úterý památka sv. Timoteje a Tita

2 Tim 1,1-8; Lk 10,1-9

Komentář k 2 Tim 1,1-8 : Pavel se neostýchá dát průchod svým citům. Mohu mít radost, že texty současného papeže jsou podobně vroucí a čtivé. Kdypak jsem já odhalil své nitro dopisem nebo mailem těm, které mi Bůh svěřil?

Zdroj: Nedělní liturgie

Osobní pouť ke sv. Valentinu - v lockdownu naživo, ale trochu jinak

Osobní pouť ke sv. Valentinu - v lockdownu naživo, ale trochu jinak
(26. 1. 2021) Tradiční pouť kolem svátku sv. Valentina letos proběhne 13. 2. 2021 trochu jinak, než obvykle. Ale přesto osobně

Nový web – omluva

(26. 1. 2021) Velmi se omlouváme všem, kdo hledali a hledají informace k programům Pastoračního střediska Arcibiskupství…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2021) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2021) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…

František Saleský (svátek 24.1)

(23. 1. 2021) Učitel duchovního života pro všední život, Učitel církve, patron novinářů a spisovatelů.

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2021) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí
(16. 1. 2021) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2021) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2021) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině…