Citáty z knihy: Uvedení do víry (Walter Kasper)

Avšak dogmatická nesnášenlivost dnes představuje nebezpečí pro společnost a musí se proti ní bojovat. Mnoho námitek proti křesťanství se tak netýká "věci" víry nebo "věci Ježíšovy", ale toho, co z této "věci" učinili věřící.(115)

…
Moderní ideologie odsouvají řešení všeho do vzdálené budoucnosti, zatímco křesťanství hlásá naplnění smyslu zde a dnes. Na vzdálené budoucnosti nebudou mít žádný podíl současní lidé! (157)

…
Na základě vědy a techniky, spojených s novým humanismem, se dnes stále více vytváří jednotná světová civilizace. ... Tato situace vyžaduje, abychom byli křesťany ve světovém měřítku. ...Tato situace však na křesťanství klade také obrovskou celosvětovou odpovědnost. Dnes se totiž stává stále zřejmější, že západní civilizace nemá sama ze sebe sílu, aby vytvořila jediné lidstvo a dokázala naplnit smysl lidstva. ...Tak se dnešnímu křesťanstvu eschatologicky-apokalyptické myšlení přímo mocí vnucuje. Má se osvědčit v celosvětové perspektivě a přitom dokázat, jakým způsobem křesťanská víra představuje nabídku pro opravdu humánní řešení dnešních problémů lidstva.

Základní podobou víry v této nové epoše univerzální civilizace lidstva bude jednota lásky k Bohu a k bližnímu. ...Dnes od nás vyžaduje bratrskou víru, solidární se všemi naléhavými potřebami lidí. V této jednotě víry a lásky se konečně projeví rozhodující nový charakter toho, jak křesťanství chápe bytí. Tím nejvyšším není substance jsoucí o sobě a pro sebe, nýbrž bytí pro druhé v lásce. To by mělo v budoucnosti vést k nové podobě svatosti a spirituality: měla by spojovat co možná největší otevřenost s co možná největší rozhodností víry. Vlastní nesnází současné církve je patrně to, že jí toto charisma, tato podoba svatosti není ještě dána. Ta je rozpolcena mezi otevřeností, která se bez pevného základu rozplývá ve všeobecném humanismu, a mezi v sobě ustrnulou rozhodností, která žije bez komunikace mimo problémy dnešního lidstva a která vposledku vhání církev do nebezpečí sektářské mentality. (161-62)

…
Křesťanská víra bude prostší. //Církev nemůže odstranit dogmata, ale ta už nyní nejsou našimi otázkami.// Nemá-li se přesto křesťanská víra stát prázdnou a bezobsažnou a nechce-li se jednoduše přizpůsobovat tomu, co je právě nejvíce v módě, může se to stát jedině tak, že místo do šířky poroste do hloubky a bude vědoměji žít ze svého všeobsáhlého středu. (162-63)

…
Tímto středem...: zvěst o Božím zjevení, která umožňuje lidství člověka. ...Křesťanem je ten, kdo věří, že v Ježíši Kristu se nám a všemu lidstvu otevřela naděje, a kdo to opravdu přijme, aby se stal v konkrétním životě podobou naděje pro druhé. ...
...Jen když při vší jednoznačnosti víry znovu získáme její univerzalitu a když v univerzalitě zachováme její jednoznačnost, může být křesťanská víra světlem na svícnu a mít v novém období dějin konkrétní budoucnost.
(Walter Kasper: Uvedení do víry Řím Křesťanská akademie, 163)