Citáty z knihy: Základní otázky katolické víry (Otto Hermann Pesch)

Je ovšem sporné, zda je správné říkat: „Bůh existuje.“ Bůh totiž není žádná věc, která „existuje“, jako například existuje Amerika nebo rozhlasové vlny či čerstvé květiny v květinářství. Bůh je osobním Bohem, který je svobodný a milující, který nás stvořil z lásky, který k nám promlouvá, řídí naše cesty, zasahuje do našeho života, stručně řečeno: Bůh žije tajuplným, přitom však naprosto dokonalým způsobem, který si dnes náš nedokonalý rozum není s to představit.

…
Co nás očekává? Je smrt koncem všeho? Také v těchto záhadách tušíme Boha, který je může řešit, a řeší je. Vždyť nikdo přece nemůže přijmout názor, že všechno je marné; že smrt a nenávist mají poslední slovo; že nemáme nic, več bychom mohli doufat; že všechny krásy našeho světa jsou pouze klamným přeludem.

…
Zahledíme-li se na delší chvíli do slunce, jsme oslepeni. Otočíme-li se však ke slunci zády, nejen že sluneční světlo dobře sneseme, nýbrž všechno nám připadá jasnější a barevnější. Něco podobného se s námi děje, přemýšlíme-li o problému, o němž pojednává tato kapitola, ačkoli přece výrok o „Bohu v Trojici“ nepochybně patří k jádru naší víry.

(Otto Hermann Pesch: Základní otázky katolické víry, Vyšehrad, Praha 1997, 41)