Citáty z knihy: Život pod vládou Kristovou (Raniero Cantalamessa)

A nyní přechází /Pavel/ k obsahu spásy, k tomu, co ji tvoří. Její obsah má stránku negativní: osvobození od hříchu a od zákona (Ř 6-7), a pozitivní: dar Ducha svatého (Ř 8).(s.131)

…
Starý zákon má pro letnice dvojí výklad. Zpočátku byly svátkem týdnů (srv. Tób 2,1), svátkem prvních snopků (Nu 28,26 a násl.), při němž se Bohu obětovaly prvotiny obilí (srv. Ex 23,16; Dt 16,9). Ale postupem času se v Ježíšově době obohatily o nový význam: předání Zákona na hoře Sinaj a uzavření smlouvy. Ze svátku spjatého s koloběhem přírody (se sklizní) se letnice staly svátkem spjatým s dějinami spásy...(152) ...Náhle jsou nám jasná Ezechielova a Jeremiášova proroctví o nové smlouvě. ...Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce (Jr 31,33) (153)

…
Starý zákon mluví o Duchu svatém jako o Božím dechu, který tvoří a dává život, sestupuje na některé lidi, zasahuje je svou mocí a obdařuje je mimořádnými schopnostmi pro boj, vedení nebo proroctví. Avšak jen u proroků, obzvlášť u Jeremiáše a Ezechiela, přecházíme z této vnější a veřejné perspektivy k pohledu vnitřnímu a osobnímu, při kterém Duch svatý viditelně působí v srdci každého člověka jako princip vnitřní obnovy, který uschopňuje k věrnému dodržování Božího zákona a stává se principem nové smlouvy a nového života.

/Odvolání na Ez 36,26-27/ Na tento "vnitřní" pohled navazuje Pavlova řeč o novém životě v duchu. Jejím obsahem je: Bůh vepsal Duchem svatým zákon do našich srdcí; tento nový zákon je láska, kterou vylil do našich srdcí ve křtu, prostřednictvím Ducha svatého (srv. Ř 5,5). A tento zákon nás uschopňuje i k dodržování ostatních zákonů, psaných i nepsaných; umožňuje nám zkrátka chodit podle Ducha a žít podle evangelia. /viz též Ř 8,2 a 8,9 - Duch Kristův// (154-55).

…
Duch svatý, vylitý o letnicích na církev, vychází z Kristových velikonoc, je to Duch velikonoční. Je dechem Zmrtvýchvstalého. Zmrtvýchvstáním se nový Adam stává "Duchem oživujícím" (1 K 15,45). /Duch svatý je Duch Kristův, není žádné nové období dějin spásy nad řádem Kristovým./ (155-56) Duch svatý nedělá nové věci, ale dělá věci novými! (156)

…
Duch svatý vepsal nový zákon do našich srdcí tím, že do nich vylil lásku. ...Je to nová schopnost milovat. láska je znakem a projevem nového života z Ducha... (159)

…
Boží slovo, vrcholící v Ježíši Kristu, nás učí, že v modlitbě není nejdůležitější to, co říkáme, ale to, co jsme, ne to, co máme na jazyku, ale na srdci. ...Novost, kterou vnesl do života modlitby Duch svatý, je právě skutečnost obnovování "bytí" oranta; a jak jsme viděli, podněcuje ke zrodu nového člověka, Božího přítele a spojence, odnímá pokrytecké srdce, které je Bohu nepřátelské a je vlastní otrokům. Duch svatý se v nás neomezuje na učení, jak se máme modlit, on se v nás modlí, stejně jako nám v zákoně jen neradí, co máme dělat, ale vykonává to spolu s námi. Duch nedává zákon modlitby, ale její milost. ...Dostáváme sám základ nové modlitby, jímž je fakt, že Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, ducha volajícího Abba, Otče (Ga 4,6). Toto je význam slov: modlit se "v Duchu" (srv. Ef 6,18; Ju 2O). /Modlí se v nás Kristus./(183)

…
Pokora dovoluje Boží milosti, aby procházela a kolovala církví a lidstvem, aniž by se vytrácela nebo poskvrnila. Pokora je "izolátor" v životě církve. ...Pokora je v duchovním životě výborným izolátorem, který brání proudu Boží milosti, aby se nerozptýlil nebo aby nezpůsobil požár pýchy, což by bylo ještě horší. Čím silnější je proud milosti, který člověkem prochází k jeho svatosti nebo svěřenému úkolu, tím větším odporem ho musí izolovat pokora. Tento poklad máme však v hliněných nádobách - napsal apoštol o daru kazatelství - aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás. (2 K 4,7).(235)

…
Pokora chrání charizma, ale také charizma chrání pokoru: ukazuje, že každý máme jen část celku, teprve dohromady dáváme celé tělo! Sloužíme si navzájem charizmaty.

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 238-39)