Citáty z knihy: Život pod vládou Kristovou (Raniero Cantalamessa)

Boží láska je konečnou odpovědí na všechna "proč" bible: proč stvoření, proč vtělení, proč spasení... Kdyby se celá bible mohla změnit z psaného slova ve slovo mluvené a stala se jedním hlasem, pak by tento hlas, mocnější než hukot moře, volal: "Bůh vás miluje!" Ježíš je hlasem celého Písma, když říká : "Otec vás miluje!" (J 16,27). Všechno, co Bůh v bibli činí a říká, je láska, i "hněv Boží" je jen láska. Bůh "je" láska! Bylo řečeno, že "Není důležité vědět, zda Bůh existuje; důležité je vědět, zda je láska" (Kierkegaard). A bible nás právě o tom ujišťuje: On je láska.

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., KostelníVydří 1994, 17)

…
Z čeho má dítě větší radost a co mu dává větší jistotu než vzájemná láska tatínka a maminky? Ta má pro něj nevědomky větší význam než fakt, že ho oba milují. Tatínek a maminka mohou každý zvlášť dítě milovat, jak jen chtějí, ale pokud se nemilují navzájem (a k tomu, bohužel, často dochází), nic nemůže dítěti zabránit, aby si v hloubi duše nebylo láskou nejisté a proto nešťastné. Dítě nechce být milováno nějakou zvláštní láskou, odděleně, ale chce být připuštěno do lásky, jíž se milují otec s matkou, protože ví, že z ní vzniklo. A to je velké zjevení: osoby Nejsvětější Trojice se milují nekonečnou láskou a dovolují nám se z jejich lásky těšit. (26)

…
Duch svatý vepsal nový zákon do našich srdcí tím, že do nich vylil lásku. ...Je to nová schopnost milovat. láska je znakem a projevem nového života z Ducha... (159)

…
Láska je jediný dluh, který máme u všech lidí: Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali (Ř 13,8). Každý člověk, který k tobě přichází, je jeden z tvých věřitelů, a přišel, abys mu vrátil svůj dluh. Možná, že bude od tebe žádat věci, které mu poskytnout nemůžeš, a někdy mu je dokonce musíš pozitivně odepřít; ale i když jeho přání nevyslyšíš, dbej na to, abys ho nenechal odejít bez vyrovnání svého dluhu, lásky. Bůh ti dal v Kristu lásku, kterou máš sdílet se svými bratry, a ta láska ti nepatří. Bratr má právo požadovat svou část. Jsi dlužník, jehož dluh nebude nikdy umořen, protože cokoli budeš dělat, nikdy se ti nepodaří vyrovnat míru lásky, kterou jsi dostal a máš rozdávat. Je to "příděl jídla", který pán při svém odjezdu svěřil správci, aby v náležitý čas rozděloval jeho služebníkům a služebnicím (srv. Mt 24,25 a násl.). (2O7)

…
/Musíme provést "koperníkovskou revoluci". Postavit místo sebe do středu Krista, slunce spravedlnosti./
"Největší rozpor, který člověk odjakživa pociťoval - rozpor mezi životem a smrtí - byl překonán; zásadní rozpor už není v "životě" a "smrti", ale v životě "pro sebe" a životě "pro Pána". Pravou smrtí je nyní "žít pro sebe".
/Věřící člověk slouží bohu životem i smrtí./

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 274)