Citáty z knihy: Zvolil som si Boha (Jean Marie Lustiger)

Boží zjevení je projev přítomnosti Toho, který se osobně představuje jako Absolutní subjekt.

…
Víra v Boha pomáhá žít. Víra odhaluje povinnost žít. Bůh není nějakým nehybným principem upevněným na zdi obzoru, na který si můžete pověsit šaty nebo lano. Pře vámi se objevuje účastník rozhovoru, o kterém nemůžete vědět, až kam vás povede. Tam, kde se vám před souhlasem s jeho přítomností ani nezdálo, že půjdete. Míra naší žádosti je to, co on dává. Je potom žít lehčí nebo těžší? Nevím. Ten, kdo by četl Kristova slova opakující Izaiáše: „Syn člověka nepřišel, aby se dal obsluhovat, aby sloužil a dal svůj život jako oběť za mnohé“ a těm slovům by nerozuměl, byl by z nich jen zmatený a vystrašený. Hledal by všelijaké omluvy, aby si to nějak zdůvodnil. Tyto výroky jsou nesnesitelné pro toho, kdo o nich nedostane světlo a nezačne je plnit následováním Krista.

…
Rozum neexistuje nezávisle na vůli, na touze, na volbě. Aby se člověk dal přesvědčit důkazy o existenci Boží, je třeba, aby jeho očištěný a spořádaný rozum souhlasil dát se přesvědčit. Práce rozumu při uznávání Boha dostává celou přesvědčivou sílu v úkonu víry, který sám je ovocem Božího uzdravení, milosti.

…
/Liberální společnost, která neuznává společné dobro, důstojnost člověka, jeho stvořenost Bohem... nezaručuje pravou jednotu, protože dává větší šance silným a vychytralým. (222-23) K tomu otázka Woltona:/
Jsou pole vás ještě jiné rozdíly mezi pojmem osoby a pojmem jednotlivce?
Lustiger: Ano, protože pojem osoby je pojmem teologického původu. (...) V kristologickém dogmatu slovo osoba označuje jednotlivý subjekt Boží, Syna Božího, který se stal pro nás člověkem. Podle trojičného vyznání jsou v Bohu tři osoby. Svatý Tomáš Akvinský definuje osobu jako „trvající vztah“. Tento pojem vztahu patří v katolickém učení k pojmu osoby. (223)(...)

/Bůh stvořil člověka k svému obrazu:)
Lidské postavení je synovské. Tato synovská hodnost a toto synovské povolání poznačují lidskou bytost jako zvláštní osobu, povolanou k duchovnímu spojení. (223-24)
/1K 6,19 - chrám Ducha svatého:/ ... to je úžasné prohlášení důstojnosti každého člověka a úcty, která náleží lidské osobě. (224)

…
Opakuji to jako svědek víry a svědek důstojnosti člověka: Zjevení toho, čím je člověk jako tvor Boží je konečným základem důstojnosti člověka.

…
Jinak řečeno, každý je chtěný Bohem pro sebe samého a stvořený Bohem, když je zplozený otcem a matkou.

…
Přítomnost Boha se zapsala do historie lidí.

..
Jestliže zúžíme Boha na to, co z něho poznáme, není to už Bůh, říká sv. Augustin.

…
„Nebesa vypravují o Boží slávě.“ Svět je řečí, neboť je stvořením. Svět říká víc, než je on sám, mluví o svém Stvořiteli. Podobně člověk mluví o svém Stvořiteli a o tom, že i on sám stvořen k obrazu Božímu a k Boží podobě. (...)

Řeč stvoření a řeč zjevení jsou společným klíčem historického chápání, které má člověk o svém vztahu k vesmíru.

(Jean Marie Lustiger: Zvolil som si Boha (otázky kladli Jean-Louis Missika a Dominique Wolton), bez tiráže, 384-85)