Citáty z knihy: Zvolil som si Boha (Jean Marie Lustiger)

Křesťanská symbolika, stejně jako symbolika židovská, je především historická. (...) Kosmické symboly jsou univerzální a je možno je najít ve všech civilizacích: Slunce, měsíc, voda, oheň... Židovská a křesťanská tradice znovu vysvětluje tyto kosmické symbolizmy jako památku na historické události spásy. V tomto představuje úplnou originalitu ve srovnávacích dějinách náboženství. (271)
(...)

Biblická symbolika a křesťanská symbolika svátostí nejsou dotčeny odsakralizováním kosmu, neboť jsou symboly historické a duchovní paměti. Ba co víc, dodávají kosmu krásu, kterou kosmos dostává od Stvořitele. (273)

…
Wolton: Od Druhého vatikánského koncilu je snaha učinit je /roz. svátosti/ méně tajemnými, srozumitelnějšími, a to i když integristé znovu hlásají potřebu tajemství. (275)

Lustiger: To je neustálé pokušení: Nedatuje se od Druhého vatikánského koncilu, ale od počátku každé liturgie: Existuje stále pokušení vysvětlování. Jako profesoři, kteří si nárokují vzít některou báseň od Baudelaira a vysvětlovat ji od A do Z. Potom by už nebylo tajemství. Nebylo by už básně, nebylo by už jiných možných statí ke čtení! Liturgie je konkrétní úkon, který se dovolává symbolického a historického dědictví. Tento úkon se nedá zúžit na to co myslí ten, kdo ten úkon provádí. Obřad nese v sobě tajemství, jehož symbolické bohatství odpovídá Božímu Slovu a tajemství historie. Zúžit liturgii na to, co z ní nějaká generace může pochopit, je jako kdybychom z ní udělali ceremoniál olympijských her nebo parádu14. července. Stačí si vyslechnout komentář s vroucím a teplým hlasem: on vám vysvětlí všechno, čemu je třeba rozumět! (276)
(...)

Kdyby se byl lépe docenil dosah obřadů jako historické paměti zapsané postupně do pokolení, bylo by se snad v liturgické reformě postupovalo pomaleji. (277)

…
Wolton: Proč jste nakonec kladl takový důraz na liturgii, když jste byl na faře svaté Jany?

Lustiger: Protože křesťanská liturgie není v prvé řadě provádění obřadů. Ona je historickým aktem jako místo vykoupení, spásy, přítomnosti Boží. Ona je gestem účasti Kristových učedníků na jeho jedinečné události. Bez svátostí a bez liturgie není křesťanského života. Jinak by křesťanství bylo jen ideologií.
(...)
Neboť liturgie je prostor, kde se podává Boží Slovo jako přenesený život, přicházející od Boha a vyslovený Kristem pod silným působením Ducha.

(Jean Marie Lustiger: Zvolil som si Boha (otázky kladli Jean-Louis Missika a Dominique Wolton), bez tiráže, 274)