Duch a církev v posledních časech (KKC 737 - 741)

737 Poslání Krista a Ducha svatého se naplňuje v církvi, Kristově těle a chrámu Ducha svatého. Toto společné poslání přidružuje nyní Kristovy následovníky k jeho společenství s Otcem v Duchu svatém: Duch připravuje lidi, předchází je svou milostí, aby je přitahoval ke Kristu. Ukazuje jim vzkříšeného Pána, připomíná jim jeho slovo, otevírá jim ducha k chápání jeho smrti a vzkříšení. Zpřítomňuje jim Kristovo tajemství, především v eucharistii, aby je smířil a uvedl do společenství s Bohem, aby přinášeli "hojné ovoce" (Jan 15,5.8.16).


738 Tímto způsobem se poslání církve nepřidává k poslání Krista a Ducha svatého, ale je jeho svátostí: celým svým bytím a ve všech svých údech je poslána hlásat a dosvědčovat, zpřítomňovat a šířit tajemství společenství Nejsvětější Trojice (to bude předmětem dalšího článku):

My všichni, kteří jsme obdrželi jediného a téhož ducha, totiž Ducha svatého, jsma navzájem spojeni, ale i s Bohem. Neboť i když je nás jednotlivě mnoho a Kristus dává každému z nás, aby v něm přebýval Duch Otce i jeho, nicméně tento Duch je jediný a nedělitelný. Sjednocuje duchy, kteří jsou vzájemně odlišní_... a vytváří z nich v sobě samém jednu a tutéž věc. Jako moc Kristova svatého lidství působí, že všichni, v nichž je, tvoří jedno tělo, tímtéž způsobem jediný a nedílný Boží Duch, který přebývá ve všech, vede je všechny k duchovní jednotě.


739 Protože je Duch svatý Kristovým Pomazáním, je to sám Kristus, Hlava Těla, kdo jej vylévá do svých údů, aby je živil, uzdravoval, aby organizoval jejich vzájemné působení, aby je oživoval, posílal vydávat svědectví a zapojoval je do své oběti Otci a do svých přímluv za celý svět. Kristus sděluje svého Ducha svatého a posvětitele údům svého Těla skrze svátosti církve (o tom bude pojednávat druhá část katechismu).


740 Tato "divuplná Boží díla", která církev nabízí věřícím ve svátostech, nesou své ovoce nového života v Kristu podle Ducha (o tom bude pojednávat třetí část katechismu).


741 "Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám duch se za nás přimlouvá nevyslovitelnými vzdechy" (Řím 8,26). Duch svatý, tvůrce Božích děl, je učitelem modlitby (tím se bude zabývat čtvrtá část katechismu).