Dvě slečny – Pravda a Historka

Slavnému polskému rabínovi kdysi položili otázku, proč mají příběhy, historky a anekdoty na lidi tak obrovský vliv.

Jak to lépe vysvětlit, odpověděl rabín, než zase historkou: Jednoho dne se Pravda procházela po ulicích městečka nahá jako v den, kdy se zrodila. „Necuda!“ volali lidé a utíkali do domů, zatahovali záclony a nic s ní nechtěli mít. A tak Pravda bloumala sama samotinká a přemýšlela, co proti ní lidé mají, když tu potkala Historku. Ta byla náramně vyparáděná, měla na sobě krásný pestrobarevný šat - inu, radost pohledět. „Copak tě trápí, Pravdo?“ zeptala se. „Pročpak jsi tak zasmušilá?“

„Protože nikdo se mnou nechce nic mít,“ odpověděla Pravda. „Ode mne všichni prchají, zatímco tebe každý zve do svého domu. Lidé přece tak rádi sedají u ohně a naslouchají ti. Proč mně se všichni vyhýbají?“

„Pro tvoji nahotu,“ odpověděla Historka. „Dnešní lidé čím dál tím hůře snášejí nahou pravdu. Musíš užít trochu představivosti. Ale povím ti, co uděláme: půjčím ti nějaké své pěkné šaty a uvidíš, jak tě lidé hned začnou přijímat.“

Pravda dala na její radu a oděla se do pestrého hávu Historky. A lidé se jí už nevyhýbali, ale ochotně jí otevírali dveře. Od té doby se Historka a Pravda staly nerozlučnými družkami, váženými a milovanými všemi lidmi.

Se svolením zpracováno podle knihy:
James A. Feehan, Na straně andělů,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno