Formy postu se různě měnily

V autentickém křesťanském pojetí není půst cílem sám o sobě, ale je prostředkem.  Cílem je přiblížení se Bohu a projevení účinné lásky k bližním. Tedy ne postit se jen "od něčeho", ale také "pro někoho" – čili ve prospěch lásky křesťana k Bohu a k bližním.

Odříkat by si člověk měl jednak to, co mu v křesťanském životě překáží, což je třeba závislost na mobilu, internetu, autě apod., a to, co "uvolní" jeho dobrý vztah k bližním. Což může být třeba čas, věnovaný osamělému člověku, věcný nebo peněžitý dar potřebným, apod.

Podíváme-li se do historie, potom skutečně uvidíme, že se formy postu různě měnily, ale podstata jeho významu a smyslu je ta, jak je uvedeno výše. Pokud člověk jen chce sobě samému dokázat, že se něčeho vzdá, nebo něco navíc udělá, je to sice z hlediska rozvoje osobnosti mnohdy prospěšné, ale z hlediska víry je to jaksi " na půl cestě". Také to ovšem může být docela dobře narcistické, když obdivuje sebe sama, co dokázal.

Takže stručně řečeno: Křesťanský smysl postu se naplňuje, když je jeho výsledkem a záměrem posun na cestě lásky k Bohu a k bližnímu a posun na cestě od "brzdících závislostí" ke svobodě pro dobré věci, ať už je jeho forma taková či onaká.

doc. Aleš Opatrný, Th.D.

psáno pro aktualne.cz

(2015)