Hospodin (Miloslav Máša)

Hospodin totiž není jenom nejvyšší Pán, který by mohl každého zdrtit svou mocí. Naopak: Bůh se někdy lidem projevuje jako "slabý". Čeká, nedomáhá se mocí svých práv, volá člověka a ponechává mu vnitřní svobodu. Bůh nedrtí člověka, Bůh člověka miluje. Bůh je nejvyšší láska. Dřív než od člověka něco žádá, obdarovává ho. Jedná s ním jako se svým vyvoleným, dává mu poznání, dává mu účast na svém životě. Tak to poznali starozákonní lidé ve svých dějinách a i uprostřed svých bolestí a zkoušek.

Hospodin je ten, který je, který jde s nimi, který je spolehlivý a věrný, na němž mohou stavět a který jim připravil budoucnost. A i když se mu zpronevěřili, on je nepřestal milovat, znovu je volal k sobě, odpouštěl jim a dával jim novou sílu k dobrému. Tak zakoušeli i uprostřed zkoušek, že Bůh je milující, láska, která se chce vydávat, že Bůh je ten první, který miluje. Ten příkaz: "Slyš, Izraeli, Hospodin je jediný Bůh..." znamenal pro ně něco osvobozujícího. Nemusíš otročit žádným jiným bohům ani mamonu ani čemukoli jinému. Jsi svobodným člověkem.

(Miloslav Máša: Homilie, Getsemany č.14)