Hřích na pozadí zvěsti o spáse (Walter Kasper)

Křesťanská zvěst je realistická, protože bere vážně skutečnost každé jednotlivé osoby a její nezadatelné odpovědnosti za celek a v celku. Tuto odpovědnost chápe jako odpovědnost před Bohem. Jen on zná srdce člověka. Nejde mu o to, aby odsuzoval, ale aby odpouštěl. O vině a hříchu lze křesťansky dobře mluvit pouze na pozadí zvěsti o slitování, milosti a odpuštění. Toto učení je možno uvést pouze na tomto pozadí, teprve na něm je lze pochopit. Neboť naše zloba a neláska se nám plně ukazuje teprve při pohledu na Boží lásku a Boží dobrotu. Avšak také naopak platí, že zvěst o spáse a vykoupení je realistická a vážná pouze při pohledu na zlo a hřích. Tuto zvěst nelze rozdělovat. Když už nemáme odvahu mluvit o hříchu a vině a když už nehlásáme zvěst o obrácení, pak se zvěst o vykoupení stává zbožným, ale prázdným povídáním a chlácholením. ...

Křesťanství bere zlo vážně a tím ho zároveň relativizuje. Nepodrobuje se mu defétisticky, nýbrž staví proti němu naději ve vždy větší skutečnost Boha a jeho vykoupení. Světlo, kterým vykoupení ozařuje svět, je to jediné, co může zabránit zoufalství a co v posledku dává za pravdu nezničitelné naději člověka, je jí právo, povzbuzuje ji a naplňuje.

(Walter Kasper: O víře, Brno, Cesta, 199O, 45)