III. Chudoba srdce

2544 Ježíš žádá od svých učedníků, aby mu dávali přednost přede vším a přede všemi, a nabízí jim, aby se "zřekli všeho, co mají" (Lk 14,33) pro něho a pro evangelium.269 Krátce před svým utrpením jim dal za příklad chudou vdovu z Jeruzaléma, která ve své nouzi dala všechno, co měla na živobytí.270 Příkaz odpoutat se od bohatství je závazný pro vstup do nebeského království.

2545 Všichni věřící mají proto dbát na to, "aby správně ovládali své sklony, aby jim užívání pozemských věcí a přilnutí k majetku proti duchu evangelijní chudoby nebránilo postupovat k dokonalé lásce".271

2546 "Blahoslavení chudí v duchu" (Mt 5,3). Blahoslavenství odhalují řád štěstí a milosti, krásy a pokoje. Ježíš velebí radost chudých, jimž už patří Království:272
Věčné slovo nazývá "chudobou ducha" dobrovolnou pokoru lidského ducha a jeho sebezápor; a apoštol nám dává za příklad chudobu Boha, když říká: "Stal se pro vás chudým" (2 Kor 8,9).273

2547 Ježíš naříká nad bohatými, protože nalézají své potěšení v hojnosti majetku (Lk 6,24). "Pyšný usiluje o pozemskou moc, chudý v duchu hledá nebeské království."274 Odevzdanost do prozřetelnosti nebeského Otce osvobozuje od obavy ze zítřka.275 Důvěra v Boha disponuje pro blahoslavenství chudých. Oni budou vidět Boha.