Ježíš Kristus (KKC 727 - 730)

727 Celé poslání Syna a Ducha svatého v plnosti času je obsaženo v tom, že od okamžiku vtělení je Syn Pomazaným Otcova Ducha: Ježíš Kristus, Mesiáš.

V tomto světle se musí číst celý druhý článek vyznání víry. Celé Kristovo dílo je společné poslání Syna a Ducha svatého. Zde se jen zmíníme o tom, co se týká Ježíšova přislíbení Ducha svatého a jeho darování oslaveným Pánem.


728 Ježíš plně zjevuje Ducha svatého až tehdy, když byl sám oslaven svou smrtí a zmrtvýchvstáním. Přesto však to ponenáhlu naznačuje i při svém učení zástupů, když zjevuje, že jeho tělo bude pokrmem pro život světa. Kromě toho to dává vytušit Nikodémovi, Samařance a těm, kteří slavili svátek stánků. Se svými učedníky o tom mluví otevřeně, když jde o modlitbu a o svědectví, které budou mít vydávat.


729 Teprve až nadejde hodina, kdy bude oslaven, slibuje Ježíš příchod Ducha svatého, protože jeho smrt a jeho vzkříšení budou naplněním přislíbení daného otcům: Na Ježíšovu prosbu daruje Otec Ducha pravdy, jiného Přímluvce; Otec ho pošle Ježíšovým jménem; Ježíš ho pošle, až bude u Otce, protože vyšel od Otce. Duch svatý přijde, my ho poznáme, bude s námi navždy, bude s námi přebývat, všemu nás naučí a připomene nám všechno, co nám Kristu řekl, a vydá o něm svědectví; povede nás k úplné pravdě a oslaví Krista; a světu ukáže, v čem je hřích, spravedlnost a soud.


730 Konečně přichází Ježíšova hodina: Ježíš odevzdává svého Ducha do Otcových rukou ve chvíli, kdy svou smrtí vítězí nad smrtí, takže "vzkříšen z mrtvých slavnou mocí Otce" (Řím 6,4) ihned dává Ducha svatého tím, že na své učedníky "dechne". Od této hodiny se poslání Krista a Ducha stává posláním církve: "Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás" (Jan 20,21).