K prosebné modlitbě (Josef Weismayer)

Boha a svět nesmíme chápat podle modelu konkurujících si příčin nebo faktorů. Stvoření znamená propuštění k zodpovědnému vlastnímu bytí. Proto je třeba současně přijmout, že všechno dění v tomto světě pochází z vnitřních příčin a také na ně se lze dotazovat, že ale zároveň a bez popření právě řečeného platí, že všechno dění je v Božích rukou. "Jestliže Bůh odpovídá na prosbu, potom toto působení nelze vidět jako víceméně bezprostřední zásah do vnitřních přírodních věd; vyprošené působení se děje v řádu transcendentální kauzality a udržování světa." (Hans Schaller) (112) ...

Hans Schaller SJ v této souvislosti navrhoval rozlišovat mezi vyslyšením a vyplněním: "Jako vyslyšení ať se chápe původní příslib Boží, že v každém případě bere na modlitbu zřetel. Vyplněním popř. nevyplněním označujme všechno to, co se týká dějinného projevu Boží odpovědi, konkrétního ano nebo ne. Proto podle této jazykové úpravy existují sice nevyplněné, ale nikoliv nevyslyšené modlitby." (113)


(Josef Weismayer: Život v plnosti, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 112 a 113)