Navigace: Tematické texty S Samota Delší texty Každý se někdy cítí osamocený (podle W. Stinissena)

Každý se někdy cítí osamocený (podle W. Stinissena)

Základní poselství Bible lze shrnout slovy: „Domníval ses, člověče, že jsi osamělý, ale nejsi sám. Existuje Bůh, jenž je Bohem pro tebe a s tebou.“

Skutečně upřímný člověk nesnažící se unikat sám před sebou je konfrontován s pocitem osamělosti. Možná žije v početném kruhu lidí a v kvalitních vztazích, a přesto je ve svém nitru někdy hluboce nespokojen. „V podstatě se o mě nikdo nezajímá. To, čím skutečně žiji, je ostatním lhostejné.“ Bible na toto ale odpovídá katego-rickým ne: nejsi sám! Bůh se o tebe zajímá a jde až tak daleko, že touží vstoupit do tvého života a účastnit se jej. Bůh se stal člověkem jako ty. Jeho vyznání lásky je ti kdykoli dostupné v Bibli. Neboj se mu otevřít své srdce...

Hle, panna počne a porodí syna
a dá mu jméno Emanuel
to znamená „Bůh s námi“. (Bible, Iz 7,14)

Ježíš praví: "Nejsem sám, Otec je se mnou". (Jan 16,32)

Zpracováno podle knížky W. Stinissena „I dnes je den Boží“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství

Tento text si též můžete stáhnout k vytištění ve formátech: doc, pdf.

Témata: Samota, osamocenost lhostejnost

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

18. 10. 2026, 11. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.