Každý z nás - Sergiej Riabinin

1. Pán Ježíš odsouzen k smrti.
Ty jsi pravda.
Ti,kteří vyznávají lež
se Tě bojí jako ohně...
Přáli by si,abys neexistoval,
ale jak zničit pravdu?
Jak ji pohřbít,
když v její přirozenosti
je - zmrtvýchvstání!

2. Pán Ježíš bere kříž na svá ramena.
V době technického pokroku,
usnadňování života,
racionalizace,
je možno
těžký dřevěný kříž
vyměnit za umělý
a o utrpení Páně
číst z knížek
nebo o něm poslouchat nahrávky
gramofonových desek.
/Máme tolik krásných nahrávek pašijí/...
Když procházíš sesvýmtěžkýmkřížem pod našimiokny,
- je nejlépe spustit rolety nebo prostě odejít od okna,
pohodlně se usadit v křesle,
napít se kávy,
zapnout přijímač...
Je třeba šetřit nervy!

3. Pán Ježíš padá poprvé pod křížem.
"Nebylo by lépe se vrátit?
Nejít za Božím voláním?
Přece žijeme jenjednou,
jástejně svět nespasím,
ať to dělají svatí!"
Tisíce podobných pochybností
jako roje dotěrných much
hned po prvním našem pádu...

4. Pán Ježíš se potkává se svou Matkou.
Matka neříká:
"Synku,odvolej to,co jsi hlásal,
a možná ti darují život."
A syn neříká :
"Matko,abys kvůli mně tolik netrpěla,
dobře,odvolám."
Protože si nejdříve zamilovali
Boha Otce
Jemu uvěřili.

5. Šimon z Cyrény pomáhá Pánu Ježíši nést kříž.
Kriste,
kříž kdysi na Tebe naložený
stále zvedáš sám...
Přijít blíž k Tobě,
pomoci Ti,
vždy je riziko...
Můžeš ztratit postavení,
znelíbit se vládě...

6. Veronika Pánu Ježíši podává roušku.
Stále uvažuješ,
jak tady milosrdenství
zkandalizovat,
dát mu úřední formu
a uchránit se
od zbytečných stresů a vzrušení
tak škodlivých zdraví,
tak málo prospívajících.
Jak by tady byli potřební
technici,instruktoři,
rozdělující milosrdenství
racionálně,
v souladu s vědeckými zásadami...
Na školení takových kádrů
bys dokonce s chutí přispěl.

7. Pán Ježíš padá podruhé pod křížem.
Ne,to je šílenství
z mé strany!
Kde je tady rozum?
Opravdu se mám dát umučit
pro Boha?
Je to poslední znamení,
abych se rychle vrátil tam,
- kde je dům,
- kde je bližní
- kde je všechno "tak prosté"...

8. Pán Ježíš potkává plačící ženy.
Kvůli čemu obyčejně pláčeme?
- že máme málo peněz
-že se nám nedaří v práci
-že se někdo na nás zlobí
-že jsme onemocněli
-že zemřel někdo z blízkých...
A nad bídou vlastního srdce?
A nad slabou láskou k Bohu?
A nad vírou sotva doutnající?

9. Pán ježíš padá potřetí pod křížem.
Neodkládejme střelné modlitby
k Bohu
až na samotný práh smrti.
Tehdy už nemusím usebrat mysl,
nemusím už mít sílu
ani k tichému huhlání:
"Bože,buď milostiv
a odpusť mi moje viny!"
Dýchej touto myšlenkou stále,
protože kdo nám může říci
kdy pod křížem klesneme potřetí
dusíce se smrtí...?

10. Pán Ježíš je zbaven šatů.
Uvaž. Zamysli se.
Kdyby takhle tebe zbavili šatů...
Šatů tvého postavení,
hodnosti,
teatrálních gest,
různých masek...
Kdyby takhle to všechno ti bylo vzato
a vyhozeno na smetiště,
jak bys vypadal?
Řekl by někdo pak:
"Ecce Homo - hle člověk",
nebo raději by vynesl rozsudek:
"To je přece nula,
úplné nic oblepené zbytečnostmi!"
Zamysli se nad tím často,
zvláště před Pánem Ježíšem.

11. Pán Ježíš přibit na kříž.
Kriste,
Bože,
nejen oni,
nejen tenkrát
plivali na Tebe,bičovali Tě,
křižovali.
Já,moji známí,
miliony lidí na světě
děláme to samé:
každý den na Tebe pliváme,
každý den Tě bičujeme,
každý den Tě křižujeme...

12. Pán Ježíš na kříži umírá.
Kriste,
Bože,
tys umřel za nás na kříži.
Proto tě někdy za to
chválíme slovy,
písněmi,
papírovou plastikou...

13. Pána Ježíše snímají s kříže.
Tvé myšlenky,city,
práce,radost,
smutek,utrpení,
kontakty s lidmi a světem,
celý tvůj život -
na jakém dřevě kvete?
na jakém dřevě zraje?
na jakém dřevě umírá?
Na tom,
ze kterého sundali
Pána Ježíše?

14. Hrob.
Kriste,
Bože,
máš tolik šancí
na smrt,
na zmrtvýchvstání,
kolik je lidí na světě.
Protože každý z nás
může být Tvým hrobem,
a každý z nás
- Tvým zmrtvýchvstáním.