Kdo miluje, má jen jednu touhu (Michel Quoist)

"A je Duch Boží přítomný v naší lásce?"
"Ano, jako je slunce přítomno v každém paprsku a pramen v každé kapce vody.
Sluneční paprsky nejsou SLUNCE. Kapky vody nejsou PRAMEN. Bez SLUNCE by však nebylo světlo a bez PRAMENE řeka. SLUNCE a PRAMEN jsou přítomné ve světle a v řece." (67) ...
"Jak tedy mohou milovat ti, kteří neznají BOHA?"
"Sluneční paprsky neznají slunce, stejně jako kapky vody neznají pramen. A přesto světlo svítí na svět a řečištěm plyne voda k moři. A tak mnozí lidé milují druhé lidi, ale neznají LÁSKU, která je vede, a neznají jméno toho, kterého milují, když milují své bratry." (68) ...
"V tom případě ...stačí však milovat. Na co člověk potřebuje poznávat Boha, když už je mu věrný tím, že miluje!"

"To si nemysli, chlapče. Postupně poznáš, že ten, kdo miluje, má jen jednu touhu: setkat se s milovanou bytostí. A ten, kdo je milován, chce přece poznat toho, kým je milován. Jen tak se mohou navzájem svobodně dávat a přijímat." (69)
(Michel Quoist: Povídej mi o lásce, Portál, Praha 1994, 67-69)