KDY NEJLÉPE K BIŘMOVÁNÍ A JAKÁ PŘÍPRAVA? (05.03.02)

Zajímalo by mne, jaké pohledy (zkušenosti i teorie) jsou na vhodný věk ke svátosti biřmování a jaké oblasti by podle vás (jednotlivých diskutujících) měla zahrnovat příprava na tuto svátost. Děkuji.
autor: Pepa.H
ODPOVĚDĚT


Odpovědi(2):
DALšÍ MOžNÁ CESTA (13.03.02)
autor: Milan Kovář
Biřmování je svátost křesťanské dospělosti. Jedním ze znaků dospělosti je přijetí zodpovědnosti za své jednání a v tomto ohledu se potom biřmování stává svátostí při níž biřmovanec přijímá zodpovědnost za svoji víru. Ať je křesťan pokřtěn v dětství či konvertuje v pozdějším věku, prochází ve svém životě fází, kdy je pro něj a pro jeho víru důležité zodpovědět si znovu základní otázky a přijmout víru jako něco, co není například rodinnou tradicí, ale je to jeho vlastní postoj. Doba, kdy nastává tato "druhá konverze" je individuální, nicméně bych vekévou kategorii, o níž píše pan Zajíc rozšířil směrem dolů a to na 15-16 let a samozřejmě více. Tento věk stojí na počátku procesu dospívání (nemám na mysli dospívání fyzické) a emancipace jedince a to samozřejmě i v duchovním životě. Příprava na biřmování by potom měla být zaměřena na aktualizaci představy Boha, adekvátní tomuto věku, možnosti realizace duchovního života (nejen v liturgické oblasti), mezilidské vztahy ve světle víry a formování světonázoru podle křesťanských zásad. Biřmováním samotným se mladý člověk otevírá působení Ducha svatého a přijímá jej jako společníka na samostatné cestě tímto světem.

JAK S BIŘMOVÁNÍM? (10.03.02)
autor: Jiří Zajíc
Kdy? Snadněji i přesněji než věkem se dá odpovědět stupněm osobní zralosti: až doyčný alespoň vstoupí do fáze dospělosti - tedy bude schopen přijmout zodpovědnost za svůj život a bude schopen být oporou druhým lidem. Většinou to u nás bývá mezi 18. a 23. rokem (každoročně mám možnost při vůdcovských skautských kurzech prožít několik táýdnů s takto starými lidmi a zpravidla to odpovídá). To neznamená, že nemohou být individuální výjimky v obou směrech. Rozhodně je velká škoda, když se to "uspěchá". Milost předpokládá přirozenost - jak upozorňoval už Tomáš Akvinský. Nelze být "duchovně dospělým", když takovým není člověk lidsky. Co? Za nejdůležitější v tomto období považuji otázku životního poslání - tedy porozumění tomu, k čemu mne Bůh vlastně do tohoto světa poslal, čím mě k tomu vybavil, jakou spolupráci mi tedy konkrétně nabízí a ode mne potřebuje.