Listy knězi (Josef Zvěřina)

Hlasy
Jistě víš, co znamenaly pro sv. Janu z Arku její „hlasy“. Vedly ji, dávaly jistotu pro boj, v boji i před soudem. Takové slyšeli i proroci a svatí.


Hlas Boží… Žalm 28 líčí jeho moc a velebnost. Boží hlas zjevuje Ježíše, jako Božího syna (Mt 3,17 par).

My jsme si zvykli, že ten hlas je daleko – zní jakoby neskutečný, slabý. Nějak jsme v sobě Boží hlas zahlušili. Je třeba jej slyšet, protože jsme nejistí, slabí a nevíme, co mluvit.

Jak jej však slyšet, když jej neslyšíme v sobě? Když se tolik bojíme sebeklamu, halucinace, sebeprojekce? Hle, hlas psychologie je nám bližší než hlas Boží v nás!

A tak poslouchejme jiné hlasy. Ty, které mluví o nás a k nám. Poslouchej své věřící. Co ti říkají? Jak si představují kněze, jakého by chtěli? Co chtějí od tebe? Co ti vytýkají? Nezacpávej si uši!

Otevírám řeč Pavla VI. ke kněžím (Sacerdotis missio 1975). Na první stránce čtu: „První slovo, jak víte, zní: povolání. Jste povoláni od Boha, povoláni od Krista, povoláni od Církve“.

Hle – první a základní hlas. „Ať vám zní jakkoliv v koutku vašeho svědomí a mezi událostmi vašeho života, bude to právě tato okolnost, kterou vám třeba připomínat, neboť dává hodnotu vaší existenci“.

Požádal jsem různé lidi, vzdělané i prosté, aby mi řekli něco pro kněze. Bylo pro mne překvapením, když začali podobně jako papež: „Jako byli ve Starém zákoně vybíráni Bohem proroci k tomu, aby Božímu lidu ukazovali cestu v dějinách spásy, tak nyní, Božímu lidu, už vykoupenému a na Krista naroubovanému, Bůh vybírá a povolává určité jedince ke kněžské službě.“

Hle, co vidí a slyší prvotně věřící v kněžství: Boží hlas. Vše ostatní, co máš být a co dělat, začíná tu! Bůh mluví skrze tvé bratry. Když jej přímo neslyšíš, slyšíš jej teď. Jsi povolaný, jsi oslovený. Stojíš před Božím slovem – něžným a silným, laskavým i mocným. Slyš jeho hlas, slyš hlasy bratří. (Žalm 95).


Z knihy: "Odvaha být církví" (Josef Zvěřina, Opus Donum 1983, Mnichov)