Loupežná vražda a zpovědní tajemství

Proč máme litovat svých hříchů?
Protože naše hříchy jsou urážkou Boha, který je nekonečně dobrý.
________________________

Portugalsko roku 1910.

Na věži farního kostela právě odbíjela půlnoc. Farář Ribeira chtěl právě opustit svou pracovnu, když zazněl zvonek. Asi nějaký těžce nemocný, pomyslel si.

Když otevřel domovní dveře, vstoupil dovnitř muž, klobouk vražený hluboko do tváře, a řekl: „Rád bych se vyzpovídal.“

Navzdory pozdní hodině odpověděl farář: „No, prosím.“ V přijímacím pokoji muž začal: „Vyznávám se, že jsem se právě dopustil loupežné vraždy.“
Kněz se na něho vážně zadíval. „A litujete toho?“
„Ano, bylo to nesprávné. Neměl jsem to dělat u nádraží. Někdo mě totiž viděl a už alarmoval policii.“
„Ale že jste těžce urazil Boha, to vám nevadí?“ upozorňoval kněz.
„Vůbec ne.“
„Pak vám nemohu dát rozhřešení.“

„To nevadí. Hlavní věc, že teď musíte mlčet - protože můj zločin nesmíte kvůli zpovědnímu tajemství vyzradit. A kromě toho vám tu nechám svou pistoli a ukradenou kořist. Vyzvednu si to později. Adios!“

Muž vyskočil oknem do zahrady a ztratil se do noci. Sotva byl pryč, zase se prudce rozezněl zvonek. Farář měl jen taktak čas, aby pistoli a měšec s penězi ukryl pod svými papíry.

Vstoupilo několik uniformovaných četníků a policejní důstojník se bez pozdravu zeptal: „V blízkosti nádraží byl před hodinou zabit a oloupen jeden muž. Psi nás zavedli až sem. Co nám k té věci můžete říct?“
„Nic o tom nevím,“ koktal na smrt bledý kněz.
„Zdá se, že máte špatné svědomí,“ zavrčel poručík. „Musíme prohledat váš byt.“

Netrvalo dlouho a našli zbraň i peníze.
Jak se sem ty věci dostaly?“ zeptal se policista.
„Nemohu k tomu nic říct,“ namítl farář.
„Nemluvte hlouposti. Jste zatčen.“ Farář Ribeira byl kvůli loupežné vraždě odsouzen na doživotní nucené práce.

Za šest let, v první světové válce, přinesli do nouzového lazaretu těžce zraněného vojáka. Chtěl se vyzpovídat. Po své zpovědi vyznal před třemi důstojníky, že on je ten loupežný vrah, za kterého byl odsouzen otec Ribeira.

Tak byl kněz po šesti letech nucených prací konečně volný, poté, co se prokázala jeho nevina. 

Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefevre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno