Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatí Maxmilián Maria Kolbe

Maxmilián Maria Kolbe

Vlastním jménem Rajmund Kolbe se narodil 8. 1. 1894 v městečku Zduňska Wola u Lodže. Od roku 1907 studoval na gymnáziu u minoritů ve Lvově. Do jejich noviciátu vstoupil roku 1911 a přijal jméno Maxmilián. Roku 1912 byl poslán na filosofická studia do Říma, kde přijal kněžské svěcení dne 28. dubna 1918. Vrátil se do Polska a horlivě se věnoval apoštolátu, zejména tiskem. Roku 1930 se vydal jako misionář do Japonska. Po návratu do Polska v roce 1939 byl zatčen německými okupanty, kteří jej krátce propustili na svobodu. Pak byl v roce 1941 znovu zatčen a vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi. Tam dobrovolně nabídl svůj život za spoluvězně určeného ke smrti hladem a po 21 denním mučení hladem byl 14. srpna 1941 usmrcen fenolovou injekcí. 17. října 1971 byl prohlášen blahoslaveným, jako první z obětí nacismu. Papež Jan Pavel II. jej prohlásil za svatého dne 10. 10. 1982.

Nalezené texty:

Křížová cesta Maxmiliána Maria Kolbeho v následování Krista (Theo Mechtenberg)

Témata: Osobnosti, světci, svatí

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

16. 11. 2025, 9. 11. 2025

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 47,1-2.8-9.12; Žalm Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5; 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22

Většinou je nedělní cesta do kostela zcela automatická. Jistě víme o kostele v jiné obci či městě, ale je nám poněkud cizí, není to „náš kostel“. Chrám je však mnohem více než jen shromaždiště věřících z našeho okolí. Chrám je znamením církve – společenství těch, kdo jdou za Bohem. Církev – chrám – je znamením Boží blízkosti člověku. Chrám už není místo, kde si s obavami kupujeme odpuštění a s napětím čekáme, zda bude odpuštěno (srov. chrám v pojetí starozákonního Orientu). Chrám je díky Kristově oběti místo, kde Bůh čeká na svůj lid a kam my přicházíme domů, k Bohu. Lateránská bazilika je tak především vnímána jako místo církve. Proto je zde úzká vazba na papeže, proto se zde konaly koncily. Slavíme tedy svátek církve – Božího těla, kterým je v posledku sám Kristus.