Jen s Bohem můžeme naplno využívat  svůj životní potenciál. - archív citátů

Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíMikuláš - soubor textů Mikuláš očima dětského psychiatra (Max Kašparů)

Mikuláš očima dětského psychiatra (Max Kašparů)

NÁVŠTĚVA MASEK OČIMA DĚTSKÉHO PSYCHIATRA

Mikuláš, anděl a čert obcházejí ves
Mezi milé zvyky v naší vsi patří na začátku zimy mikulášská nadílka. Sousedé v maskách čerta, anděla a Mikuláše obcházejí jedno stavení od druhého. Obvykle se také trochu napijí a pouštějí hrůzu. U nás byli zatím jen loni, ale všiml jsem si, že naše i jiné děti jsou po takové návštěvě vyděšené možná víc, než je zdrávo. Na druhou stranu jsem četl, že trocha strachu dětem neublíží. Jak to vlastně je?
(K. V., Sokolovsko)

Pokud čtenář hovoří o "milých zvycích", které s sebou přinášejí sousedé převlečení za čerta, anděla a Mikuláše, mohu spíš jako dětský psychiatr hovořit o nemilých zlozvycích. Není totiž rok, aby se v mé ordinaci neobjevilo některé z dětí, které se stalo obětí mikulášské návštěvy. Koktavost, noční děsy, úzkost, strach spát v postýlce sám, to jsou jen některé příznaky, se kterými přicházejí.

Skoro ve všech případech svádějí rodiče vinu na Mikuláše nebo čerta a brání se tomu, když za viníky potíží označím je samotné. Převlečený soused se do domu totiž nedostane sám, musí ho tam vpustit rodiče.

Pokud "mikulášská strašidla" předstoupí před tří- nebo čtyřleté dítě, může to v jeho psychice nadělat škodu. Pokud se setkají s dvanáctiletým dítětem, jsou obvykle podnapilí sousedé pro smích. O tom, zda vpustit, nebo nevpustit zdroj traumatizace dětí do domu, musí rozhodnout rodiče, kteří své dítě znají. Matka musí vědět, nebo spíše předpokládat, jaká bude reakce dítěte.

Z praxe znám případy, kdy rodiče své předškolní, neposedné dítě straší celý rok čertem, který si je "na Mikuláše" vezme do pytle a do pekla. Když se blíží 5. prosinec, dítě se ocitá v napětí a strachu. Večer pak matka pozve předem připravené masky - a za týden mne s dítětem navštíví v ordinaci. Domnívám se, že takové jednání "matky" by se mělo trestat.

Strach není dobrým výchovným prostředkem. Ovšem někteří rodiče nic jiného než strašit neumí. Celá jejich výchovná péče spočívá ve strachu dětí z bití, zavírání do sklepa, dání do polepšovny nebo zanechání v "černém lese plném dravé zvěře".

Nemohu souhlasit s názorem čtenáře, který píše, že trocha strachu dětem neublíží. Nelze totiž, a v tom je ta potíž, stanovit, co je to ona trocha, kdo tu trochu určil a zda je to ona patřičná trocha právě pro to které dítě.

Je sice pravda, že se děti "rády bojí", ale jen a pouze při hře, kdy vědí, že je to jenom "jako". Dítě ví, že si s ním tatínek hraje na strašidlo, jednou straší dítě tátu, za chvíli táta dítě. Oba si hru na strašení předem domluvili a dítě s ní souhlasí. To je zcela něco jiného než strach, který dítě nečeká, nebo strach, jímž rodiče předem vyhrožují.

Existuje ještě možnost, kterou dávám na zvážení, kdy rodiče mohou pozvat do bytu k dětem Mikuláše, ale ten se chová laskavě, je hodný, nestraší, naopak na jeho návštěvu má dítě hezkou vzpomínku, a hlavně se v bytě nezdrží dlouho. Dítě je při jeho návštěvě v matčině nebo otcově náručí a matka dítěti vysvětluje, že Mikuláš je hodný a má dítě rád. Sám jsem chodil za Mikuláše ke svým vlastním dětem a ty se na moji návštěvu těšily.

Je také dobré si uvědomit, že mikulášské "návštěvy" dnes už nemají nic společného s církví, nemají význam evangelizační ani pastorační, jedná se pouze o lidovou tradici a nelze v ní vidět nic, co by mohlo nějak pozitivně působit na hodnotový svět dítěte.

MUDr. MAX KAŠPARŮ, psychiatr a trvalý jáhen


***

Se svolením převzato z Katolického týdeníku č. 48/2003 (30.11. 2003)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm Žl 8,4-5.6-7.8-9; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Bůh žije láskou, to je jádro jeho štěstí, radosti, to je gejzír života, který stále chrlí nové a nové impulzy. Nebe doslova tepe životem. Nejde ale o falešnou, lacinou lásku. Jde o čirou pravdu, o absolutní dobro, které sdílí jednotlivé osoby Trojice. V takovém vzájemném sdílení není nic tabu a ani žádná z osob Trojice si nemusí schovávat něco „jen pro sebe“. Sdílí všechno. K tomuto důvěrnému přátelství Boha jsme pozváni i my.

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(15. 6. 2025) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Jak Boží Tělo slavit dnes? Tip z jedné farnosti

Jak Boží Tělo slavit dnes? Tip z jedné farnosti
(15. 6. 2025) Patří svátek Božího těla do dnešní doby? Jak slavnost Těla a krve Páně slavit v naší situaci a kultuře?…

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)
(15. 6. 2025) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal misionářem v USA a americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými…

Přímluvy dle aktuálního dění pro Slavnost Nejsvětější Trojice, cyklus C / 15. 6. 2025

(11. 6. 2025) Protože je nám Boží láska vylita do srdce skrze Ducha svatého, naše naděje neklame. Obracejme se proto…

Svatý Antonín z Padovy (svátek 13.6.)

(11. 6. 2025) Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve…

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(9. 6. 2025) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Letnice, Svatodušní svátky

(8. 6. 2025) Bez Ducha svatého by bylo křesťanství jen hřbitovem. Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích a 10 dnů po svátku…