Mládež a růženec (P. Jan Balík)

Doc. Petr Sak, který se přes dvacet let věnuje výzkumům mezi českou mládeží, shromáždil mnoho zajímavých poznatků. Kromě jiného se vícekrát zabýval i spiritualitou mládeže. Jeho poslední výzkumy právě v této oblasti ukazují stále rostoucí trend hledání duchovních hodnot. Pro mnohé to jistě nebude překvapením; vždyť náboženská oblast je člověku nejen vlastní, ale patří k základním lidským výzvám, na které si v životě odpovídá.

Je tedy velmi pozitivní zjištění, že potřeba transcendentna a duchovního hledání patří k charakteristickým atributům dnešní mládeže. V současné době se k náboženství nejvíce orientují mladí lidé ve věku kolem 20 let. I když celkově je pozorován pokles zájmu o náboženské skupiny - církve - a posun k hodnotám konzumní společnosti, přesto se 40% mladých lidí vyznačuje spirituelním hledáním. Výzkumy také ukazují, že mezi mladými lidmi katolická církev neustále patří k dominantní náboženské skupině. V několika posledních letech je však znatelný posun zájmu ke spiritualitě niterné, neorganizované, blízké východním spiritualitám, což má za následek vzrůstající atraktivnost new age.

V důsledku osobní existencionální krize se ve společnosti projevuje spirituální dějinný obrat, který by zakladatel logoterapie Viktor E. Frankl označil jako cestu k hledání bazální smysluplnosti člověka.

Z výše uvedeného můžeme pro potřebu církve vyvodit nesmírně důležité konstatování, že se otevírá nový, avšak netradiční prostor pro oslovení mladých lidí. Toto zjištění je jistě velkou nadějí pro společenství církve, ale také velkou zodpovědností, před níž stojíme.

Jednou z cest, které se nabízejí v přístupu k mladým lidem, je hloubka katolického bohatství kontemplace. Na to velice trefně naráží Jan Pavel II., když v listu o růženci Rosarium virginis Mariae píše:1 "Zatímco v současné kultuře plné protikladů vyrůstají nové potřeby spirituality vyvolávané i vlivy jiných náboženství, existuje více než kdy jindy naléhavá nutnost, aby se naše křesťanská společenství stala autentickými 'školami' modlitby... Růženec náleží k tomu nejlepšímu a nejosvědčenějšímu, co tradice křesťanské kontemplace nabízí."

Papež, který tolik rozumí mladým lidem současného světa, předkládá růženec jako jednu z vynikajících cest, jak jim ukázat krásu a bohatství křesťanství. Jestliže jsme v minulých desetiletích byli svědky jistého ochabnutí této modlitby, pak je velice užitečné znovu objevit její hodnotu pro sebe samé i pro mladé generace. Papež sám na to reaguje, když píše: "Bude-li modlitba růžence správným způsobem předkládána, jsem si jist, že mládež bude schopna dospělé překvapit způsobem, jakým tuto modlitbu přijme za svou."2

Že je modlitba růžence pro mladé lidi v současné době atraktivní, ukazuje ve své knize "Setkání s Marií" i známý Guy Gilbert - kněz z pařížského předměstí.3

Modlitba růžence se dá zařadit do skupiny tzv. opakovacích modliteb, což jsou modlitby postavené na opakování. Tak se v kostelech zpívá chorál, tak se modlí litanie, tak fungují zpěvy z Taizé a moderní kytarové písně k modlitbě. Všimněme si, jak prožívají mladí lidé zpěvy z Taizé. Často ani nerozumí slovům zpívaným latinsky, a i když jim rozumí, stejně na ně nemyslí. Těch několik minut se prostě na základě písně snadněji soustředí a modlí se. Na pozadí melodie a slov, které tvoří jakousi kulisu, rozplétají svou osobní modlitbu. Mezi mladými je tento druh tzv. opakovacích modliteb díky snadnosti soustředění velice oblíben. Růženec, který je také založen na opakování, zde stojí jako nová výzva.

Kdo se růženec nemodlí, může se domnívat, že je to modlitba jednotvárná, málo intelektuální a celkem primitivní. Kdo se jej ale modlí často, poznává stále více, že je to modlitba nevyčerpatelně bohatá. Člověku se nepřejí, jako se mu nepřejí chleba. Je zajímavé, jak univerzální modlitbou je. Je schopná dát každému na kterémkoliv stupni duchovního života to, co potřebuje. Proto nalézáme růženec u prostých lidí, u mladých i u duchovních velikánů. Matku Terezu nebo Jana Pavla II. si bez růžence v ruce nedovedeme ani představit. Nedávno svatořečený pater Pio říkal: "Růženec je modlitba, kterou já sám upřednostňuji." V životě světců bychom ho téměř vždy našli jako jednu z hlavních modliteb. 4

Růženec je zcela praktickou modlitbou, do níž vkládáme celý svůj život. Rozmlouváme s Ježíšem, s Marií. A můžeme říci, že její krása a mimořádnost spočívá v tom, že se vždy modlíme ve spojení s Marií, Pomocnicí křesťanů.

Učit se modlit růženec znamená objevit rozjímavou modlitbu. A jestliže mladí lidé hledají duchovní svět, může být objevení růžence i jednou z odpovědní církve na současné výzvy. Tak se nám růženec nabízí jako významná forma modlitby nejen pro naše rodiny, ale také jako cesta k oslovení mladých lidí.


Předneseno na Rádiu Vatikán, březen 2003

1 Jan Pavel II., Rosarium virginis Mariae, Praha: ČBK, 2002, č. 5
2 Jan Pavel II., Rosarium virginis Mariae, Praha: ČBK, 2002, č. 42
3 Guy GILBERT, Setkání s Marií, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002
4 srv. Jan BALÍK, Objevit tajemství růžence, Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003