Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katechezi O přítomném okamžiku Mnichova moudrost – „Stojím-li pak stojím“

Mnichova moudrost – „Stojím-li pak stojím“

Jednoho mnicha, ponořeného do vnitřního života, se ptali, jak může být navzdory tolika úkolům vždycky tak soustředěný: "Jak utváříš svůj život, že jsi takový, jaký jsi, tak klidný a usebraný?"

Mnich odpověděl: "Stojím-li, pak stojím; jdu-li, pak jdu; sedím-li, pak sedím; spím-li, pak spím; jím-li, pak jím; piju-li, pak piju; mlčím-li, pak mlčím; dívám-li se, pak se dívám; čtu-li, pak čtu; pracuji-li, pak pracuji; modlím-li se, pak se modlím... "

Na to mu vpadli do řeči a namítli: "Ale to přece děláme také. Co tedy děláš navíc, jaké je tajemství tvého života?"

Mnich zase zopakoval: "Stojím-li, pak stojím; jdu-li, pak jdu; sedím-li, pak sedím; spím-li, pak spím; jím-li, pak jím; piju-li, pak piju; mlčím-li, pak mlčím; dívám-li se, pak se dívám; čtu-li, pak čtu; pracuji-li, pak pracuji; modlím-li se, pak se modlím... "
Zvědavci řekli: "To už víme. To všechno děláme také!"

Mnich však řekl: "Ne, to právě neděláte: stojíte-li, hned běžíte; jdete-li, už jste přišli; sedíte-li, hned zase
vyskakujete; spíte-li, už se probouzíte; jíte-li, hned jste hotovi; pijete-li, ani neokusíte; mluvíte-li, hned odpovídáte; mlčíte-li, dostatečně se nesoustředíte; díváte-li se, hned všechno se vším srovnáváte; posloucháte-li, hned už zase přemýšlíte o odpovědi; čtete-li, neustále chcete znát; pracujete-li, úzkostlivě se staráte; modlíte-li se, jste daleko od Boha... "

Podle staré tradice

Se svolením zpracováno podle knihy:
Život plný setkání, Reinhard Abeln, Guido J. Kolb,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno

Témata: přítomnost, přítomný okamžik, nyní, tady a teď Modlitba příběh, povídka Příběhy, povídky ke katechezi Odpočinek, oddech, rekreace Práce Skutky, činy (skutek lásky; dobrý skutek, dobročinnost)

"Příběhy pomáhají s katechezí"
„Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 25,6-10a; Žalm Žl 23,1-3a.3b-4.5-6; Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14

Pozvání na svatbu je pozvání k radosti, k oslavě, ke společenství s těmi, kdo mají ženicha a nevěstu rádi. Tak zve Bůh člověka do svého společenství a toto pozvání přišel Ježíš na zemi velmi srozumitelným způsobem tlumočit. Přesto všichni nepochopili a zahleděni do svých představ nevnímali, že tento chudý tesař zve k neuvěřitelně bohaté hostině. Ale Bůh se nedá odradit. Pozve tedy další, takové, s nimiž se nepočítalo. Ale i oni mají před sebou velký úkol: pochopit, že nebyli pozváni jen k zaplnění míst, ale jako skuteční hosté na skutečnou svatební hostinu – to je vyjádřeno podobenstvím o svatebním rouchu. Pozvání na hostinu, k úzkému společenství s Bohem, které znamená záchranu, trvá. I od nás se čeká, že pochopíme to podstatné. Naše projevy zbožnosti přece nemohou být jen zaplněním času nebo jakýmsi přikrášlením života. Jsme pozváni na hostinu, kterou si sami nemůžeme připravit a na kterou se nemůžeme dostat bez pozvání hostitele. Ten je velkorysý – ale také pravdivý.