Na prahu věčnosti nám nezůstane to, co jsme si vydělali, ale

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Gn 18,1-10a; Žalm Žl 15,2-3a.3b-4.5bc; Kol 1,24-28
Lk 10,38-42

Spor Marie a Marty se často dotýká lidí, kteří se s pečlivostí starají o ostatní. Jejich snaha nejen že není pochválena, ale stane se dokonce předmětem výtky. Bez jejich péče by však host nebyl pohoštěn. Nejednou se tak starostliví lidé cítí poškozeni. Ježíš ale svá slova směřuje za rámec drobných domácích hádek, kdo měl co udělat. Běžně se totiž stává, že množství starostí o drobnosti, o chod domácnosti, práci… nás natolik zaměstná, že si neuděláme čas na Boha. Nejde o to, že bychom měli zanedbávat úklid, vaření, úkoly v práci či ve škole. Jde o míru, intenzitu starostlivosti, se kterou tyto drobné úkoly vykonáváme. Nikdy nebude všechno hotové! Neznamená naše snaha, že nezbyde čas na Boha, na ty, které máme rádi, ani na radosti, na které jsme se těšili?

Zdroj: Nedělní liturgie