Náhodou správně - uznání přináší odvahu

Když jsem ještě chodil do školy, některé předměty mi nešly
a já jsem se je musel moc „dřít“.
Nejhorší to bylo v latině. Učitel byl na mě tvrdý. Nikdy neuznal mou velkou snahu.
Viděl jen mé chyby. Byl jsem úplně zoufalý a chtěl jsem to vzdát.

Pak jsem naštěstí dostal jiného učitele. Byl to starý, vlídný kněz,
který měl nás, chlapce, velmi rád.

Když nás začal učit, hned v jedné z prvních hodin mi dal překládat úryvek textu.
Když jsem přitom náhodou něco přeložil dobře, hned mi dodával odvahy:
„Ano, správně,“ říkal, „to jsi přeložil opravdu pěkně!“

To mě tak potěšilo, že od toho dne jsem opět našel odvahu dál studovat latinu.

                                                                                                                               P. L. 

Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefévre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno