Nečekaný příběh o krávě

Mistr moudrosti procházel lesem se svým věrným žákem, když vtom v dáli spatřil místo, které vypadalo velmi chudě, a rozhodl se je navštívit.

Cestou hovořil s žákem o tom, jak je důležité navštěvovat a poznávat lidi, a být otevřený k příležitostem, které se nám tím přinášejí.

Na místě zjistili, že zde opravdu vládne chudoba. V dřevěném domě tam žil pár se třemi dětmi, chodili bosí a oblečení ve špinavých a nuzných hadrech.

Mistr oslovil muže, nejspíše otce rodiny, a zeptal se:
„Na tomto místě jistě nejsou žádné pracovní ani obchodní možnosti. Co děláte, abyste přežili?“

Muž klidně odpověděl:
„Příteli, máme kravku, a ta nám každý den dává několik litrů mléka. Část prodáme nebo vyměníme v sousedním městě za jiné potraviny a z druhé části vyrábíme sýr, máslo a další produkty pro naši potřebu. A tímto způsobem přežíváme.“

Mudrc poděkoval za odpověď, pohledem místo přelétl, rozloučil se a odešel.

V polovině cesty se otočil k žákovi a nařídil mu:
„Najdi kravku, dotlač ji k propasti před námi a shoď ji dolů.“

Žák se na mistra vyděšeně podíval a o příkazu se s ním přel. Především proto, že kravka byla jediným zdrojem obživy té rodiny. Viděl však mistrův naprostý klid, a tak s bázní úkol splnil. Dotlačil krávu k propasti a viděl ji zemřít.

Tato událost mu zůstala v paměti několik let.

Mladík se jednoho dne rozhodl mistra opustit a vrátil se na osudné místo. Chtěl se rodině přiznat, požádat je o odpuštění a nabídnout jim pomoc.

Když se k místu blížil, spatřil, jak je krásné, uprostřed rozkvetlých stromů, obydlené; v garáži velkého domu stál automobil a v zahradě si hrálo několik dětí.

Mladík pocítil smutek a zoufalství; napadlo jej, že ta pokorná rodina musela pozemek prodat, aby přežila. Přidal tedy do kroku, a když se přiblížil k místu, byl přijat velmi příjemným mužem. Chlapec se zeptal na rodinu, která tam před čtyřmi lety žila, a muž odpověděl, že tam stále bydlí.

Chlapec překvapeně přiběhl k domu a zjistil, že se jedná o stejnou rodinu, kterou před lety s mistrem navštívil.

Dům a zahradu pochválil a zeptal se:
„Co jste udělali, abyste toto místo vylepšili a změnili svůj život?“

Muž nadšeně odpověděl:
„Měli jsme kravku, ale jednoho dne spadla do propasti a zemřela. Od té chvíle jsme věděli, že je zapotřebí dělat jiné věci a rozvíjet schopnosti, o nichž jsme neměli tušení.“

Se svolením zpracováno podle knihy:
Příběhy pro uzdravení duše, José Carlos Bermejo,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno