Není každá touha od Ducha svatého, i když se zdá člověku oprávněná a dobrá

Synu, prosíš-li o něco, říkej takto: Pane, jestli se ti to líbí, staň se tak. Pane, bude-li to ke tvé cti, staň se to tak tvým jménem. Pane, shledáš-li, že je to k mému dobru, a uznáš-li, že je mi to užitečné, uděl mi to, abych toho užil k tvé slávě. Ale jestli víš, že by mi to škodilo a neprospělo by to spáse mé duše, odejmi ode mne takové přání.  Neboť není každá touha od Ducha svatého, i když se zdá člověku oprávněná a dobrá. Je nesnadné správně posoudit, zdali tě k tužbě po tom či onom pobádá duch dobrý nebo zlý; či zdali tě k tomu nevede jen vlastní vůle. Mnozí nakonec poznali, že to, co zprvu pokládali za vnuknutí dobrého ducha, byl klam.

Vždy je tedy třeba s Boží bázní a pokorným srdcem žádat a prosit o všechno, cokoli se zdá tvé mysli žádoucí; a všechno se má s úplnou odevzdaností ponechat mně a říci jen: „Pane, ty víš, co je lepší; staň se to či ono tak, jak ty budeš chtít. Dej, co chceš, kolik chceš a kdy chceš. Nalož se mnou, jak rozumíš, jak se ti více líbí a jak to bude k tvé větší chvále“ (Následování Krista, III, XV, 1-2, Křesťanská akademie, Řím 1982, 125-126).

Lectio Divina na každý den v roce – Doba postní a velikonoční triduum (sv.3), str. 131
vydalo KNA.cz