Není možná úcta ke svatým bez úcty k Bohu (Louis Evely)

Mnozí lidé také věří, že to, co by nedostali od Boha, mohou dostat od Panny Marie nebo od svatých. Domnívají se, že těmto světcům jsou blíž než Kristu a že je tito zprostředkovatelé lépe chápou a víc milují než Bůh.

Jako by nám někdo mohl být nakloněn víc než Otec! Jako by nám nějaký tvor mohl rozumět lépe než Stvořitel! Jako by byl Kristus neudělal dost, aby se nám přiblížil! Za takovou úctu ke svatým a k Panně Marii platíme ochuzením představy, kterou jsme si vytvořili o Bohu. Když se tito křesťané modlí ke svatým, jejich modlitby se odečítají od těch, které směřují k Bohu. /Modlí se ke svatým na úkor modliteb k Bohu./ Tito křesťané uskutečňují paradox, že odnímají Bohu to, co on sám bez ustání dává svým světcům.

Zdá se, že knihy a kázání o Marii mají tendenci přehánět. ... "Marie je téměř božská", "její moc je téměř neomezená", "dosahuje k hranicím božství". Tento sloh dráždí čtenáře nebo posluchače, kteří vidí jasně. Není pravda o Marii dost krásná, že se musíme domnívat, že je třeba v její chvále přehánět?

Je dobře prohlásit, že Bůh je sám Bůh. Je dobře vyvyšovat jeho moc a jeho dobrotu nad tytéž vlastnosti všech tvorů. Nikdo nás nemiluje víc než Otec. Vše, co je v Marii a ve svatých dobrého, zcela se jim dostává od Boha a všechno to je v Bohu nekonečně krásnější a vznešenější.

Svatí jsou mistrovské dílo Boží lásky.

Mistrovským dílem svatosti je Maria.

Nekonečný počet svatých nám dovoluje odhalit nekonečnou rozmanitost vynalézavé Boží dobroty.

V tom, co milujeme u svatých, není nic, co by nebylo z Boha, co by jim nebylo Bohem dáno. ...Dějiny svatých jsou dějinami toho všeho, co Bůh dokázal udělat z nízkosti a slabosti svých služebníků. Boha vidíme z jeho svatých.

Není tedy možné si představit platné uctívání svatých, které by nebylo opřeno o nadšenou a zbožnou úctu k Bohu. Nemělo by žádnou cenu, kdybychom upadali do extase před svatými proto, že jsme ztratili chuť upadat do extase před Otcem.

(Louis Evely, Krédo, str.110-113)