Nicky Cruz v Berlíně - láska proměňuje

Jak zní Boží poselství spásy?
Ježíš nás miluje a přeje si, abychom jeho lásku opětovali.
_____________________________

Berlín, rok 1982.
Před osmdesáti tisíci lidmi, kteří se shromáždili na olympijském stadionu, vyprávěl Nicky Cruz o svém životě:

Bylo mi osm let, když mi matka řekla, že jsem ďáblův syn a že mě nemiluje. To mě tak zabolelo, že jsem si pomyslil: „Nikdy už nebudu milovat a nikdy už nebudu plakat.“
Když jsem vyrůstal v New Yorku, stal jsem se vůdcem pouliční bandy kluků: Mau-Maus.

Stříleli jsme na lidi ze střech, bojovali s jinými bandami, stále znovu nás policie zavírala. Mé bandy - bylo nás okolo tří set - se bál celý New York. Všichni přede mnou měli respekt, protože jsem byl nebojácný a krutý ke svým nepřátelům.

Jednoho dne se stalo něco, na co nikdy nezapomenu. Přišel jsem s bandou do jednoho tanečního lokálu. Právě jsem tancoval se svou přítelkyní, když se otevřely dveře a dovnitř vstoupil David Wilkerson. Byl to malý farář z venkova, který někdy kázal v naší čtvrti na ulicích. Nemohl jsem ho vystát. Když jsem ho spatřil, popadl mě vztek. Šel jsem k němu a udeřil jsem ho do tváře:

„Kazateli,“ zařval jsem na něj, „jestli chceš zůstat naživu, tak koukej zmizet!“
David řekl: „No, dobrá, už jdu. Chtěl jsem ti jen říct, že tě Ježíš miluje, Nicky! Ježíš tě miluje!“ A šel pryč.

Dva týdny mě dnem i nocí pronásledovala tato slova: „Ježíš tě miluje!“ Když jsem pak slyšel, že David má promluvit k mladým, strčil jsem revolver do kapsy a šel jsem na setkání.

David říkal věci, které jsem ještě nikdy neslyšel. Mluvil o tom, co Ježíš pro nás všechny vytrpěl, když upadl do rukou svých nepřátel. Věděl jsem docela přesně, co to znamená dostat se do rukou nepřátel. David vyprávěl, jak s Ježíšem jeho nepřátelé zacházeli, že ho krutě zbili, naplivali na něj a ukřižovali ho.

Rozzlobil jsem se. Pomyslel jsem si: Kdybych tam byl se svými Mau-Maus, tak by se to nestalo. My bychom ho už dokázali z toho vysekat. Ale David řekl, že Ježíš chtěl trpět, aby zaplatil za naše hříchy.
Byl jsem, jako by mě zasáhl blesk. Může to být pravda? Mohl by mě Ježíš tak milovat? Pak jsem si řekl: Kdo byl ochoten tolik trpět, ten musí opravdu milovat.

Vedl jsem s Ježíšem rozhovor: „Ježíši, miluješ mě? Miluješ mě opravdu takového, jaký jsem? Ježíši, jestli mě opravdu miluješ, chci tě také milovat. Dám ti celý svůj život!“

Sotva jsem to vyřkl, zmizelo z mého srdce peklo hořkosti a nenávisti. Byl jsem volný, volný jako pták na modrém nebi.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Příběhy psané životem, Pierre Lefevre,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno