O strachu

1. Ježíš odsouzen
Co strachu z ostudy, z pokoření, z toho,
že nebudeme před lidmi vypadat chytře, že se
nám bude někdo smát - a Kristus stojí před
Pilátem souzený jako zločinec, posmívaný,
trním korunovaný, pokořený ranami důtek.
Pane, zbav nás zbytečného strachu před
pokořením, nauč nás přijímat ostudu jako
možnost připodobnit se tobě.

2. Ježíš na sebe bere kříž
Každý den se probouzíme se strachem z
toho, co nás všechno čeká, kolik je to úkolů,
termínů, povinností, vymýšlení, jak bychom se
všemu vyhnuli a děsíme se toho, čemu se
uniknout nedá! A Kristus svůj kříž, svůj úkol
přijal v bez vyhýbání.
Pane, nauč nás přijímat denní obtíže bez
reptání a strachu.

3. Kristus padá pod křížem
Jak těžko snášíme svoje nedokonalosti a
slabosti. Jak se je snažíme zakrýt, abychom
se před druhými neshodili. Kristus se za svou
slabost nestydí. To kvůli nám padá.
Pane, zbav nás strachu před neúspěchy, nauč
nás pokorně přijímat své slabosti.

4. Kristus se setkává s matkou
Co strachu prožívají matky, aby svoje děti
viděli jen zdravé, úspěšné, zaopatřené, jak
těžko snášení jejich chyby, prohry,
neúspěchy. A matka Kristova musí vidět svoje
dítě vedené na popravu.
Pane, ať matky učí žít své děti podle tvé
nauky, aby se nemuseli bát, že v životě
ztroskotají.

5. Šimon pomáhá Kristu nést kříž
V tom svém uspěchaném životě si dvojnásob
střežíme svůj volný čas. Jak si ho hlídáme v
obavách, aby po nás nikdo nic nechtěl, jak
neochotně ho dáváme druhým, jak nás
znervozňují nároky našich přátel. A ty, Pane,
možná v nich čekáš naši pomoc.
Pane, odpusť nám strach, že nám nezbude čas
pro naše zájmy, když se budeme věnovat
druhým.

6. Veroničin skutek lásky
Nikdy si netroufáme vykonat to, k čemu nás
srdce i rozum táhne, abychom nevypadali
divně, abychom se nestali středem pozornosti.
Co kdyby se náš skutek "nehodil"? A raději
zůstáváme v nečinnosti. Veronika ta to uměla
líp.
Zbav nás, Pane, strachu, že bychom se
příliš lišili od ostatních, kdybychom byli
nesobečtí.

7. Kristus padá podruhé
Jak nás vysiluje zaměstnání! Co energie
spotřebuje! A jak si někdy ještě komplikujeme
život starostí, abychom měli všechno
v pořádku, aby nám nikdo nemohl nic vytýkat
nebo abychom nějak vynikli. Ale Ježíš vyniká
pokorou a poslušností vůči Otci. Vyčerpává se
ve službě jemu.
Nauč nás, Pane, bát se jen toho, že ti
nedokážeme dokonale sloužit.

8. Kristus se setkává s plačícími ženami
Že jich bylo víc pohromadě, troufly si dát
najevo svůj soucit a sympatie k Ježíši. My se
také cítíme silnější v houfu, ale když jsme
sami, jsme zbabělí.
Dej nám sílu a odvahu hlásit se k tobě, Pane.

9. Kristův třetí pád
Říkáme, že je zbytečné se namáhat, stejně to
nikam nedotáhneme, pořád klesáme do stejných
chyb, pořád prohráváme. Už se bojíme další
námahy. Ale Ježíš, i když byl docela
vyčerpaný, vstal, aby dokončil své dílo.
Nauč nás, Pane, spoléhat na tvou pomoc,
abychom i my uměli dokončit svou úlohu.

1O. S Krista svlékají šat
Co všechno si necháváme pro sebe! O co
všechno se nechceme dělit! Nechceme se ani
Bohu docela dát k dispozici, protože máme
strach, že po nás bude chtít příliš mnoho.
Ale Bůh si nenechal docela nic. Celý se nám
rozdal.
Odpusť nám strach před souhlasem k tvé vůli,
Bože!

11. Kristus ukřižován
Nemocnice nám nahání hrůzu, bojíme se
utrpení, nemoci, jakékoliv bolesti. Nechápeme
její sílu. Ježíš použil bolest jako
prostředek k záchraně světa.
Nauč nás, Pane, nebát se utrpení a to, které
nám dáváš, nás nauč správně využívat.

12. Kristova smrt
Co je to strachu, jak sdělit svým blízkým, že
se blíží jejich konec! Jako by bylo třeba se
bát Otcovské náruče! Ale aby se naši
umírající mohli setkat s Bohem jako s Otcem a
ne soudcem, potřebují přípravu. Náš strach je
o ni připravuje.
Odpusť nám, Pane, že kvůli našemu strachu
umírají mnozí lidé bez svátostí.

13. Krista snímají s kříže
A jak málo umírají lidé doma. Příbuzní je
včas pošlou do nemocnice. Mají strach být při
umírání. Matka Boží se nebála vzít mrtvé tělo
Synovo na svůj klín.
Pane, pomoz nám zbavit se strachu ze smrti.

14. Kristovo tělo je uloženo do hrobu
Co strachu máme před budoucností! Jak často
si myslíme, že je všemu konec, že se nic
nemůže změnit k dobrému, že náš život je
promarněný. Totéž si mohli myslet ti, kdo
pohřbili Krista.
Ale Kristus třetího dne vstal.
Pane, zbav nás zbytečného strachu před
budoucností. Nauč nás věřit, že máš s naším
životem i s celou jeho dobou krásné plány.