O svatých a svatosti - Mary Ryanová – dvacet pět let na lůžku

Lidé modlitby jsou sami o sobě kázáním. Vezměme si příklad Mary Ryanové. Na dvacet pět let ji upoutala rakovina na nemocniční lůžko a za celou tu dobu nepřešlo přes její rty ani slůvko stížnosti. Měl jsem tu čest jí po většinu těch dvaceti let sloužit jako kněz a navždycky si zapamatuji její nemizící úsměv, klid v její tváři poznamenané bolestí a rty v neustálém pohybu při modlitbě.

Když jsem ji pozdravil: "Tak jak se dnes máte, Mary?" už jsem věděl, co mi odpoví: "Skvěle, otče, díky Bohu a Panně Marii." Vždycky jsem od ní odcházel obohacený a cítil jsem, že jsem to vlastně já, komu moje návštěva dala víc.

Jednou, když rozhlas přenášel bohoslužby z nemocnice Nanebevzetí Panny Marie v Thurles, kde ležela Mary jako pacientka, zmínil jsem se o ní během své homilie. Bylo to na svátek Všech svatých a já rozváděl myšlenku o tom, že svatí, které dnes slavíme, byli také takovými Mary Ryanovými tohoto světa.

Po dvou dnech jsem dostal dopis od jednoho lékaře.

"Posledních dvanáct měsíců," psal mi, "jsem byl v důsledku vážné automobilové nehody upoután na lůžko. Byl jsem nadšeným sportovcem a měl jsem zavedenou velice úspěšnou lékařskou praxi. Nedokázal jsem přijmout, co se mi stalo, a ve své zahořklosti jsem ztratil víru v Boha i v lidi.

Když jsem v neděli ráno ležel v hluboké depresi ve své posteli, zapnul jsem rádio a slyšel vás vyprávět příběh Mary Ryanové a jejího hrdinského přijetí kříže daleko většího, než je ten můj. Prosím, poděkujte jí mým jménem za to, že mi vrátila mou ztracenou víru."

Se svolením zpracováno podle knihy:
Bůh ukrytý v příbězích, James A. Feehan,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.cz, www.ikarmel.cz
Redakčně upraveno