Nezapomínejte na chudé, milujte je, protože v nich je ukřižovaný Ježíš, - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziRůzné O svatých - Legenda o svatém Christoforovi

O svatých - Legenda o svatém Christoforovi


Christoforus byl pohan z Kanaánu. Byl obrovité postavy, smělý a veselý. Předtím než byl pokřtěn, se jmenoval Offerus. Když dorostl do plné síly, pomyslil si: Poputuji daleko a vyhledám největšího pána. Tomu budu sloužit.

Vypravil se tedy na cestu. Odkázali ho na jednoho velkého krále, který vládl nad mnoha národy. Přišel k němu a slíbil mu, že mu bude věrně sloužit. Král ho s potěšením přijal.

Když už byl Offerus u krále nějaký čas, vystupoval před králem jeden hudebník, hrál veselé písně a na- konec zazpíval ďáblu posměšnou píseň. Jakmile ji král uslyšel, přežehnal se, protože to byl křesťan.
Offerus však nevěděl nic o síle a významu tohoto znamení, podivil se a řekl: "Pane, co to děláš za dva tahy?"
Protože byl pohan, nechtěl mu král svěřit svaté tajemství kříže.
Offerus proto řekl: "Pane, když mi to zatajuješ, nechci ti víc sloužit."
"Řeknu ti tedy pravdu," rozhodl se král. "Podívej se, dovolává-li se někdo přede mnou ďábla, přežehnám se znamením kříže, aby nade mnou nezískal moc."
Offerus namítl: "Bojíš se ho a má tak velkou sílu, že ti může uškodit? Podívej, dlouho jsem ti věrně sloužil a myslel si, že většího a mocnějšího nad tebe není. Protože vidím, že se ho bojíš, chci ho hledat, dokud ho nenajdu. Chci sloužit tomu, kdo je mocnější než ty."


Offerus odtud odešel, aby vyhledal ďábla. Ale ať se ptal jakkoliv, nikdo mu ho nedovedl ukázat. Jednoho dne procházel divokou krajinou, když tu spatřil mocné vojsko. Vpředu jel černý, podmračený jezdec, který zajel k Offerovi a zavolal: "Koho hledáš?" Offerus odpověděl: "Hledám ďábla. Rád bych mu sloužil." "To jsem já," řekl jezdec. Offerus mu přislíbil své služby a ďábel ho vzal s sebou.

Jednou se spolu dostali na rovnou cestu, na které se tyčil kříž. Ďábel uskočil na stranu a křikl na Offera, aby nejezdil dál. Offerus se podivil a řekl: "Pane, řekni mi, proč ses vyhnul?" Ďábel by mu to byl rád zatajil, ale Offerus pohrozil, že už u něho nezůstane ani o den déle.

"Podívej se," řekl ďábel, "stálo tam znamení kříže, na kterém byl pověšený Kristus. Toho se moc bojím, vždycky musím před ním prchat." Offerus se na něj obořil: "Musíš-li prchat před jeho znamením, je asi mocnější než ty. Půjdu a vyhledám ho."

A Offerus se všude vyptával, kde by našel Pána Ježíše Krista. Božím řízením se dostal k jednomu dobrému poustevníkovi. Ten mu vyprávěl, jak mocný král je Pán a jak velkou odměnu dává svým služebníkům. Offerus prohlásil, že chce nadále věrně a spolehlivě sloužit Kristu.

To poustevník rád slyšel a řekl: "Pán je nepřítelem hříšného života, ale tomu, kdo žije ctnostně, dává svou milost. Podívej se, tady je divoká voda, přes kterou nevede ani můstek, ani lávka. Budeš-li kvůli Bohu přenášet lidi přes vodu, velmi se takovou službou zalíbíš Pánu. Protože ne nadarmo ti daroval tak silné paže a vysokou postavu."
"Dobrá! Rád to vykonám," prohlásil Offerus a vystavěl si sídlo u vody a konal svou službu dnem i nocí.

Jedné noci se Offerus znaven uložil ke spánku a okamžitě usnul.
Dlouho nespal, když ho zavolal dětský hlas: "Offere, převážet!"
Offerus vstal, nikoho nenašel, znovu si lehl a usnul. A opět zaznělo volání: "Offere!" Zase vyběhl ven, nikoho nenašel a uložil se ke spánku.
A ještě jednou: "Offere!" Offerus potřetí vstal a nalezl venku chlapečka.
Vyzdvihl si ho na ramena, do ruky vzal hůl a vstoupil do vody.

Řeka se však vzdouvala a dítě ho tížilo tak silně, jako by bylo z olova. Chlapeček byl stále těžší a voda vyšší, až si Offerus myslel, že se utopí. "Ach, dítě, jak jsi těžké! Je mi, jako bych nesl na ramenou celý svět."
"Správně," promluvilo dítě, "neseš víc než celý svět, neseš toho, kdo ho stvořil."

A dítě vtlačilo Offera pod vodu a řeklo: "Já tě křtím ve jménu Otce, jménem svým, a ve jménu Ducha svatého. Předtím sis říkal Offerus, teď se budeš jmenovat Christoforus - ten, kdo nosí Krista. Zasaď svou hůl do země. Na ní poznáš mou moc, neboť hůl zítra rozkvete a přinese plody."
S těmito slovy Pán zmizel.

Christoforus byl rád, děkoval našemu Pánu za milost, kterou mu prokázal, a zasadil hůl do suché země. Ta se přes noc proměnila ve strom, rozkvetla a hned vydala plody. Tu padl Christoforus na kolena a klaněl se mu, vzal na sebe Pánův kříž a následoval ho.
                                                           Legenda aurea ze 13. století



Se svolením zpracováno podle knihy:
Život plný setkání, Reinhard Abeln, Guido J. Kolb,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno

 

"Příběhy pomáhají s katechezí"
Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Související texty k tématu:

Svatost; svatí:
Význam slova ´svatý´ prodělal řadu změn...
Svatost spočívá v ponoření do Jeho lásky 
Neuvěřitelně podivné představy o svatosti
Co znamená být svatým dnes (Ladislav Simajchl)
Svatost pro normální lidi 
Nesvatá svatost církve (Benedikt XVI.)

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 55,6-9; Žalm ŽALM 145; Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16

Na první poslech se jeví jednání hospodáře jako nespravedlivé. Dělníci pracující celý den dostali stejně jako ti, kteří pracovali hodinu. Ale oni přijali tuto pracovní smlouvu a hospodář jim dal smluvenou mzdu. Tedy nejde o nespravedlnost, ale o velkorysost k těm, kteří práci nenašli! Evangelista navázal na příběh o bohatém mládenci, který Ježíše oslovil, protože toužil být dokonalý před Bohem. Ale neuměl nebo nechtěl svému úsilí dát všechno. Bůh je mnohem flexibilnější, hledá, jak nejlépe využít situaci a dosáhnout cíle i přes mnohé potíže. A dokáže jednání ohodnotit nejen ve vztahu k odpracovanému úkolu, ale k situaci člověka. Pokud se na text díváme z našeho pohledu, stojí za otázku, zda jsme připraveni vstoupit do Boží služby kdykoli. A podobně, nakolik sami dokážeme vnímat svět perspektivou dobra pro druhé. Poslední zamyšlení se může týkat těch, kteří třeba léta necítili žádné povolání pro Boha. Pán nás ale někdy osloví až na úplném konci např. školy, rodičovství, práce nebo i života. Nemávneme rukou s tím, že „nyní“ to už nemá cenu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás

Konkrétní odkaz svatého Václava pro každého z nás
(24. 9. 2023) Jak následovat "dědice" české země? Asi ho nebudeme následovat zrovna v statečném hájení českého území. ...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno?

(23. 9. 2023) Pracovní listy pro děti. V září dozrávají hrozny vinné révy a slaví se "vinobraní". A znáte nějaké další…

Sv. Padre Pio (23.9.)

Sv. Padre Pio (23.9.)
(22. 9. 2023) Otec Pio z Pietrelciny (1887 - 1968) je jednou z nejvýraznějších světeckých postav 20. století. Po celých padesát let…

21.9. sv. Matouš

(20. 9. 2023) Dynamika Božího povolání a lidské odpovědi

20. září - památka korejských mučedníků

(19. 9. 2023) "... Už máme velmi blízko k rozhodujícímu zápasu, snažně vás prosím, žijte věrně z víry, abyste jednou vešli tam,…

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023

Setkání zdravotníků Pod Petřínem 7. 10. 2023
(18. 9. 2023) "Zdravotník v síti vztahů" / Kostel sv. Karla Boromejského, Vlašská 36, Praha 1…