Obecné blaho a sociální učení katolické církve (Cyril Martínek)

Nikdy nebylo tak obtížné - ale i tak naléhavé - mluvit o morálních základech společnosti jako dnes. Ale není to nemožné. Jde o myšlenky založené na pevných křesťanských principech, které jsou přijatelné i pro nekatolíky. Katolíci je však druhým nevnucují.

Náboženství je vždy osobní, avšak nikdy ne soukromou záležitostí. Evangelijní přikázání lásky k bližnímu nevyžaduje od nás pouze to, abychom pomáhali lidem v nouzi, nýbrž také to, abychom pojmenovali příčiny živoření a chudoby. Prohlubování duchovního života musí jít ruku v ruce s praktickou starostí o našeho bližního a tím se sociální činností.

Mnoho katolíků i ostatních lidí může být překvapeno zjištěním, jak se katolická církev po staletí zamýšlela nad sociálním rozměrem evangelia, tzn. způsobem, jakým společnost pomáhá respektive zabraňuje lidem v tom, aby žili podle přikázání lásky k Bohu a k bližnímu.

Základem SUC je důstojnost lidské osoby. Každý člověk je stvořen k obrazu Božímu, proto společnost musí respektovat a chránit každý lidský život od početí až do přirozeného konce. Proto jsou umělé potraty jedním z největších skandálů moderní doby.

Jsme stvořeni jako svobodné bytosti. Funkce vlády - i když je důležitá - musejí být vždy subsidiární. Církev má právo a povinnost obhajovat společenský řád, pokud respektuje hodnoty lidské důstojnosti, a protestovat, když je ohrožuje.

Církev má právo a povinnost obhajovat takový sociální řád, v němž by byly uspokojovány základní lidské potřeby a odmítá názor, že lidské štěstí spočívá pouze v hmotném blahobytu. Systematické odmítání soucitu, ať už jednotlivci nebo veřejnými autoritami nelze nikdy morálně ospravedlnit.

Církev nepředkládá politický program, ani program nějaké politické strany. SUC poskytuje soubor pevných a vzájemně se doplňujících zásad, hodnot a cílů, které mohou být přijatelné i pro lidi jiné víry či nevěřící. Základem každé politiky by však měl být ohled na lidskou důstojnost a obecné blaho.

Sociální a politické akce jsou důležité, ale každý z nás musí na první místo klást hodnoty duchovní.

Budoucnost lidstva nezávisí na politické reformě, sociální revoluci nebo vědeckém pokroku, ale na opravdové přeměně mysli a srdce.



Katolická nauka o obecném blahu není slučitelná s neomezeným svobodným trhem, který požaduje, aby distribuce bohatství probíhala výhradně prostřednictvím diktátu tržních sil. Na druhé straně je jisté, že žádný jiný systém kromě trhu neprokázal, že je lepší, co se týká tvorby bohatství i prosperity společnosti. SUC (soc. učení církve) nesouhlasí s tvrzením, že většího blahobytu společnosti lze dosáhnout tím, že každý jednotlivec bude sledovat své sobecké zájmy Služba druhým má podle SUC větší hodnotu než služba sobě samému - to se ovšem zdá být v rozporu s étosem kapitalistické ekonomiky

Tvorba bohatství založená na produktivní činnosti je Bohem požehnaná a církví oceňovaná. Práce má být zdrojem seberealizace, osobního uspokojení, spoluprací na díle stvoření, odpovědí na Boží výzvu k podmanění země. SUC vždy tvrdilo a stále tvrdí, že práce není zbožím a že má vždy přednost před kapitálem. Mezi zaměstnavateli a zaměstnanci by mělo panovat tvůrčí partnerství vedoucí až k podílu na zisku.

Biskupská konference zdůrazňuje význam odborů a připomíná katolíkům, aby tam, kde je to možné, do nich vstoupili, avšak varuje před spojením odborů s politickými stranami.

Církev považuje péči o životní prostředí za část péče o obecné blaho. Náboženský respekt k integritě stvoření tvoří základ křesťanské ekologické politiky Každá generace má životní prostředí jen zapůjčeno a musí je po použití vrátit ve stejném nebo lepším stavu dalším generacím.

Vlastnictví bohatství je právem, je církví chráněno a je považováno za nezbytnou složku a záruku lidské svobody. Ekonomika existuje pro člověka, nikoli člověk pro ekonomiku. Na soukromém vlastnictví leží, podle SUC, sociální hypotéka. Zaměstnavatelům je nutno připomínat, že kolektiv zaměstnanců znamená obrovský "sociální kapitál", tzn. nesmírný zdroj lidského úsilí, moudrosti a zkušenosti.
(Ze sociálního pastýřského listu biskupů Anglie a Welsu z r.1996)


***


Se svolením převzato z knihy: Cesta k solidaritě, Cyril Martínek, Trinitas, 1998.

Více ukázek z této knihy naleznete zde


Další texty k tématu naleznete zde - v heslech:
- Bohatství (mamon)
- Dobro