Oblíbená, ale mylná představa o náboženské výchově (Ross Campbell)

Oblíbená, ale mylná představa (Ross Campbell)

Rád bych na tomto místě přezkoumal oblíbenou, ale mylnou představu. Vypadá asi následovně: "Chci, aby se mé dítě naučilo samostatně rozhodovat, a proto ho musím vystavit všem možným vlivům. Nemělo by si myslet, že musí věřit tomu, čemu věřím já. Proto chci, aby se dozvědělo o různých náboženstvích a filosofiích. Teprve až vyroste, může se samo rozhodnout, čemu dá přednost."

Takový rodič utíká od své zodpovědnosti nebo má hrubou neznalost světa, ve kterém žijeme. Dítě vychovávané tímto způsobem musíme litovat. Bez stálého vedení a vysvětlování etických, morálních a duchovních otázek bude jeho mysl v tomto světě stále zmatenější. Na mnohé životní konflikty a rozpory existují moudré odpovědi. Jeden z největších darů, který rodič může svému dítěti dát, je jasné a základní porozumění světu a jeho zmateným problémům. Bez tohoto pevného základu poznání a porozumění se nelze divit, že tolik lidí vyčítá svým rodičům: "Proč jste mi nevysvětlili smysl toho všeho? K čemu vlastně život je?"

Je zde ještě další důvod, proč je lhostejnost k duchovní oblasti hrubou nedbalostí. Stále více skupin, organizací a kultů nabízí destruktivní, zotročující a falešné odpovědi na životní otázky. Tito lidé se nepřejí nic víc než najít právě takového člověka, který byl vychováván tímto zdánlivě svobodomyslným způsobem. Stává se snadnou kořistí pro učení jakékoliv skupiny, která nabízí konkrétní odpovědi bez ohledu na to, že se jedná o odpovědi falešné nebo zotročující své oběti (vzpomínáte si na Moonovu sektu?).

Překvapuje mne, že někteří rodiče utratí tisíce dolarů a jsou schopni jakékoliv politické manipulace jen proto, aby měli jistotu, že jejich dítě bude dobře připraveno na život, co se týče vzdělání. A přece pokud jde o tu nejdůležitější přípravu, o přípravu na životní duchovní zápasy a nelezení skutečného smyslu života, dítě je ponecháno samo sobě, a proto se snadno stane kořistí různých sekt a kultů. (12O-21)

...Jestliže neovlivníte své dítě v duchovní oblasti nyní, udělá to za vás později někdo jiný. (122)

(Ross Campbell: Potřebuji tvou lásku, Návrat, Praha 1992, 12O-22)