Obraz Ježíše - Krále (Aleš Opatrný)

Není moc dobré přidržet se slova "král", ale je spíš třeba vidět, kdo Kristus je. Patří do lidských dějin, ale přesto není jen "jedním z mnoha" v nich. Dobře zde poslouží odstavec 45 z koncilové konstituce "Radost a naděje":

"Boží slovo totiž, skrze něž všechno bylo stvořeno, samo se stalo tělem, aby tak - jako dokonalý člověk - všechny spasilo a celé veškerenstvo znovu spojilo jako pod jednu hlavu. Pán je cíl lidských dějin, bod, v němž se sbíhají tužby dějin a civilizace, střed lidského pokolení, radost všech srdcí a naplnění všech jejich tužeb. Jeho vzkřísil Otec z mrtvých, vyvýšil a umístil po své pravici, jeho ustanovil soudcem živých i mrtvých. Jeho Duchem oživeni a shromážděni putujeme směrem k dovršení lidských dějin, jež je v plné shodě s plánem jeho lásky: všechno na nebi i na zemi opět spojit v Kristu (Ef 1,10)."

Tento koncilový text nepodává tedy obraz Ježíše - Krále monarchicky, ale biblicky, z pohledu dějin spásy. Ježíš je tedy králem, protože:

- přišel všechny zachránit;
- za všechny zemřel;
- pro všechny otevřel budoucnost;
- to, co je hříchem rozbito a rozděleno, přišel spojit s Bohem;
- je sám svědkem pravdy.

Proto vůči němu nelze stát neutrálně, ale je třeba volit - pro nebo proti. Do jeho království, nebo mimo ně. Nelze být trvale v obojím.
(P.Aleš Opatrný)

/Stůl slova-b, Krista Krále, úvaha/