Bůh se nezlobí, když se nepomodlíš… - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Příroda, stvořeníDelší texty Oči víry vidí pod povrch věcí (J. Powell)

Oči víry vidí pod povrch věcí (J. Powell)

Víra dává životu smysluplnou perspektivu. Dovoluje člověku, aby našel zosobňující vztah s Bohem ve všech dimenzích lidské skutečnosti. Pouze oči víry vidí pod povrch věcí a pouze naděje víry dává soudržnost neslučitelným aspektům lidské existence. Víra neprohlubuje pouze naši jednotu s Bohem, ale i naše vzájemná spojení. Když se na sebe navzájem podíváme, pak první, co vidíme, je vnější vzhled, tělo. Ale pod povrchem krásy nebo ošklivosti, v hlubším způsobu existence je bytost; bytost se ztroskotanými sny a znovuzrozenými nadějemi, s osamocením a láskou. A v ještě větší hloubce, v samém středu existence je Bůh. Nejhlubší způsob existence všeho stvoření je přítomnost Boha, jehož bytí sdílí a odráží všechno stvoření. On je ve světle na nebi, v síle bouře, v prvním křiku novorozeněte i v posledním dechu umírajícího. Jeho puls je tlukotem srdce vesmíru.

V pohledu víry nacházíme Boha v radosti, lásce, bolesti i osamělosti. V celém stvoření neexistuje nic, čeho by se nedotkla jeho přítomnost. Všechen pohyb celého stvoření zjevuje život transcendentního Boha, hluboce imanentního všem věcem. On je přítomen v temnotě zoufalství i ve světle naděje. Je v radostném smíchu i v pláči bolesti. Je v záři poledne i v tichu temné noci. Neexistuje vzdálená hvězda, kapka vody na dně nejhlubšího oceánu, hora, skalisko či křehký list trávy, které by nějakým způsobem neměly podíl na jeho životě a nezjevovaly jeho osobu.

K tomu, abychom našli Boha ve všech věcech, potřebujeme vnitřní oči víry. Víra je těma vnitřníma očima, které Boha vidí v tváři dítěte, v prvním světle dne i v temnotě noci. Víra je vnitřníma ušima, které Boha slyší ve sténání větru, v příboji moře, ve zpěvavé řeči dítěte opakujícího básničku, v řevu motorů zdolávajících vrch, v záchvatu smíchu i v těžkém dechu trpících. Víra je vnitřníma rukama, které cítí Boží dotek v čerstvém větru, v jemné spršce deště a ve stisku ruky bližního.

Život víry je život hledání, ale také život nacházení. Nezahlazuje nic z přirozené reality. Mám rád déšť nejen proto, že v jeho vlhkosti je Bůh - mám ho rád, protože je to déšť. Nemiluji tě pouze proto, že v tvém srdci je Bůh, ale miluji tě, protože jsi to ty: pouze uznání tvé dobroty mne vede k dobrotě Boží. Mám rád strom pro jeho dřevo i listy, pro symetrii jeho větví, pro jeho prózu i poezii. Pouze když mám rád strom, protože je stromem, mohu najít Boha, který zahaleně, ale dostupně spočívá v každé skutečnosti.

Život není shlukem neslučitelných věcí bez vztahů a spojení. Všechna stvořená skutečnost je očima víry viděna jako Archa úmluvy, svatostánek Boží přítomnosti a slávy. Všechna rozdílnost stvoření získává v tomto pohledu jednotu a všechno stvoření je naplněno přítomností, mocí a slávou Boha, v němž všechno žije, pohybuje se a trvá.

(J. Powell, Proč žít, proč umírat, str. 180)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Gn 18,1-10a; Žalm Žl 15,2-3a.3b-4.5bc; Kol 1,24-28
Lk 10,38-42

Spor Marie a Marty se často dotýká lidí, kteří se s pečlivostí starají o ostatní. Jejich snaha nejen že není pochválena, ale stane se dokonce předmětem výtky. Bez jejich péče by však host nebyl pohoštěn. Nejednou se tak starostliví lidé cítí poškozeni. Ježíš ale svá slova směřuje za rámec drobných domácích hádek, kdo měl co udělat. Běžně se totiž stává, že množství starostí o drobnosti, o chod domácnosti, práci… nás natolik zaměstná, že si neuděláme čas na Boha. Nejde o to, že bychom měli zanedbávat úklid, vaření, úkoly v práci či ve škole. Jde o míru, intenzitu starostlivosti, se kterou tyto drobné úkoly vykonáváme. Nikdy nebude všechno hotové! Neznamená naše snaha, že nezbyde čas na Boha, na ty, které máme rádi, ani na radosti, na které jsme se těšili?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2025) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Prorok svatý Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2025) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2025) z kláštera Compiègne u Paříže. Jejich následovnice jsou i dnes stále na celém světě.

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2025) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2025) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.