Odkud je tradice stavění betlémů? (odpovídá Martin Weis)

Každý rok chodím rád na Štědrý den dopoledne stavět do našeho kostela veliký betlém. Mezi mé nezapomenutelné vzpomínky patří i okamžik, kdy můj dědeček snášel týž den odpoledne z půdy zaprášené domácí jesličky. Moc by mě zajímalo, kde se vlastně vzala taková hezká tradice? Můžete o tom napsat něco bližšího?
S. P., Blansko

Zvyk stavět v našich chrámech či domácnostech betlém souvisí s úctou k místu narození Spasitele, která je velice starobylá. Její kořeny sahají až k životu sv. Jeronýma, jenž se roku 385 odebral z Říma do Betléma, kde žil v blízkosti betlémské jeskyně až do své smrti roku 420. Zde, na místě, kde se narodil Pán Ježíš, vznikl také jeho překlad Písma svatého do latiny a většina jeho listů. V jednom z nich píše: "Kdykoliv pohlédnu na místo, kde se narodil můj Spasitel, dávám se s ním do rozhovoru. Říkám mu: Ach Pane Ježíši, v jak tvrdých jeslích zde ležíš pro mou spásu. Jak ti to mám oplatit? A tehdy, jakoby mi božské Děťátko pravilo: Nežádám si ničeho, leč abys zpíval Sláva na výsostech Bohu..."

Jesle, ve kterých spočinul narozený Spasitel světa, měli podle sv. Jeronýma ve veliké úctě už první křesťané. Zbožná císařovna sv. Helena je pak nechala umístit do stříbrné schrány a v roce 642 byly přeneseny do Říma. Své místo nalezly v podzemní kapli baziliky Sancta Maria Maggiore. Každoročně je pak věřící uctívali, když byly o vánočních svátcích vystavené spolu s obrazem Ježíška na slámě.

Nadšeným ctitelem božského Jezulátka byl sv. František z Assisi. Uvádí se, že na Vánoce roku 1223 zbudoval v lese poblíž Grecia chlév s jeslemi, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka. K jeslím pak přivedl také živého vola a osla. U jesliček pak spolu se svými řeholními spolubratry i lidmi z širokého okolí slavili v noci narození Spasitele mši svatou. Velice brzy se tato vánoční pobožnost rozšířila i do dalšího křesťanského světa.

Zpočátku bývalo představení vánočních jeslí v chrámech i domácnostech velmi jednoduché v duchu obyčeje sv. Františka. Později začali středověcí umělci vyobrazovat místo narození Páně jako budovu, aby tak naznačili, že chlév v Betlémě byl vlastně prvním křesťanským chrámem. Kromě znázornění Jezulátka, Panny Marie a sv. Josefa se začínají u jesliček objevovat také pastýři, jak mladí, tak i staří, anděl s nápisem "Sláva na výsostech Bohu", někdy i postavy proroků ze Starého zákona. Na svátek Zjevení Páně (Tří králů) pak jesličky doplnily postavy tří mudrců vedené hvězdou k Betlému.

Lidová zbožnost také často umísťovala jesličky do panoramatu národní krajiny či města a připojila i postavy v národních krojích, aby se tak znázornilo, že Kristus přišel na svět pro lidi celého světa a všech národů.



Se svolením převzato z Katolického týdeníku, č. 51- 52/2003.