Osobní povolání (Jean Marie Lustiger)

Obnova kněžských povolání, početné ordinace se ukazují zřejmě jako důsledek obnovy křesťanského života laiků. (314)
(...)
Když nastává pokles kněžských a řeholních povolání, je dobrou metodou na objevení příčiny tohoto jevu prozkoumání náboženské vitality celku pokřtěných. Aby učedníci Kristovi žili z víry a hlásali ji, musejí čerpat ze stejného pramene lásky Boží, ať jsou kněží nebo laici. A mohl bych to dokázat taky stejně pro XVII. nebo XIX. století, abych nemluvil jen o moderní době. A tak připisovat Druhému vatikánskému koncilu zodpovědnost za „váhový úbytek“, podle které se zmenšuje úloha kněze, když stoupá úloha laiků, je nesmyslné tvrzení. (314-15)/K tomu: 1 Pt,2,5 a 9/

Pohanská náboženství mají tu charakteristickou vlastnost, že dokonalost svého ideálu vyhrazují užšímu počtu dokonalých. Křesťanská víra považuje za pramen dokonalosti sjednocení s Kristem, které se dostává při křtu. Svatost je tedy osobní povolání každého křesťana. (...) Kněžská činnost, jeho nezměnitelná originalita a jeho autorita jsou ve službě tohoto povolání všech, kteří jsou svatý a kněžský lid, řecky laos, z čehož vzniklo slovo „laik“, jak to právem připomíná P. Congar. (315-16)

(Jean Marie Lustiger: Zvolil som si Boha (otázky kladli Jean-Louis Missika a Dominique Wolton), bez tiráže, 314-16)