Pravý ekumenismus oceňuje projevy Ducha, kdekoliv se vyskytnou. (Tomáš Špidlík) - archív citátů

Navigace: Tematické texty R Různé texty´Pokoj a dobro´ - související texty Panelová diskuse ke kapitolám VII. 7.6.2001, zkrácený záznam

Panelová diskuse ke kapitolám VII. 7.6.2001, zkrácený záznam

Výběr ze záznamu diskuse nad listem Pokoj a Dobro

VII. kapitola - humánní ekologie: člověk jako správce přírody a celého stvoření a nad tématikou kultury a umění v listě

Budova Teologické fakulty, zasedací síň ČBK, čtvrtek 7.6.2001, 20,00hod.


Diskuse byla přemístěna z prostor Pastoračního střediska při AP, kde probíhaly instalatérské práce. Přišlo asi o polovinu méně diskutujících než na předchozí setkání, pravděpodobně vlivem přemístění i krásného letního počasí, vybízejícího spíše k procházce, než hlubokomyslnému debatování.

Záznam je mírně zkrácen, a proto není zcela doslovný. -wit-

....................................................................


Moderátorka (Ing. Witzanyová):Vítám Vás na poslední z panelových diskusí nad listem Pokoj a dobro v tomto "školním" roce. Je mi líto, že přišlo tak málo lidí, protože jistě poznáváte našeho hosta akademického malíře mistra Jaroslava Šerých, který nerozdává svou přítomnost tak úplně každému, dále Vám představuji PhDr. Jaroslava Meda, pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV, kterého znáte z Katolického týdeníku, člena Pen klubu, ...nechce abych říkala víc, dále vítám Mgr. Olgu Štajnrtovou, která pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV a je také magistrou teologie a paní RNDr. Irenu Brožovou, která pracuje v Hydrometeorologickém ústavu AV a zabývá se znečištěním ovzduší těžkými kovy.

Začala bych tématem kultura a poprosila bych pana Dr.Meda, aby nám řekl, jak je podle jeho názoru zpracováno téma kultura v listu Pokoj a Dobro.

PhDr.Med: Já jsem dost na rozpacích, protože v tom listu prakticky o kultuře skoro nic není. Jsou tam dva nepatrné odstavečky, smutně konstatující, že u nás chybí integrující role kultury, v této společnosti, pak se jaksi smutně konstatuje, že vzdělání zanedbává objasnění role kultury, která u nás a vůbec v dějinách sehrála značnou roli a to je tak v podstatě všechno. Tam se mluví o kultuře prostředí, o kultuře práce, ale v podstatě se nám pokládá otázka, co to dneska kultura je. V tom postmoderním galimatiáši nejrůznějších směrů a nejrůznějších referencí a perspektiv. To mě překvapilo nejvíc na tom listu, že se tam neobjeví slovo umění. Nejvýsostnější estetický projev každé kultury je umění, to je prostě pravda. Když uvažuji o té své literatuře, uvědomuji si, že umění by mělo být v centru pozornosti církve. Jestli něco je dneska, v této společnosti, která neustále balancuje na hraně silného relativismu, kde hodnoty jsou rozbity prvkem, jedním z posledním rezervoárů, kde by se dalo uvažovat o jisté transcendenci, pak je to umění. Dneska je umění jediný most, který překonává pokušení racionality, scientismu apod. Každý umělec touží po přesahu. Ať už je to přesah formy nebo výpovědi, svědectví. Tím je disponován k tomu, aby vypovídal o transcendentním rozměru. Tento rozměr pro církev vlastně neexistuje. Když už tady vedu takovouto Jeremiádu..pamatuji se, jak jsem na kulturní komisi ČBK mnohokrát nadhazoval myšlenku, že umění je mostem mezi lidmi, mezi hledajícími a mezi sekularizovanou společností. Spousta z toho bylo reflektována v papežově listě umělcům.


Dr.Plocek: Je to list o sociálních otázkách....


PhDr.Med: Když vezmeme sociální od societa, tak by to tam patřilo...O ekologii je toho tam hodně. Je otázka, zda ekologie duše nebo ducha nepatří do oblasti kultury.


Mod.: Mistře (Šerých), jakým způsobem se u nás po roce 89 rozvíjelo umění? Jaké byly nové možnosti, nové problémy, nová tržní situace? Říká se, že umělcům prospívá mírný útlak.


Mistr Šerých :Pokud mohu mluvit sám za sebe, tak mně se nestalo vůbec nic, protože já jsem žil i v tom minulém politickém dění svým způsobem sám, svým způsobem podle vlastních představ. Váha mé práce byla totiž do značné míry duchovní, to se nezměnilo. Pokud se týká vztahu k církvi, to není maličkost. To je dost těžké, takové bojovné, jak v tom minulém dění, tak i teď. S karmelitánem Antošem Svatošem jsme připravili kapli ve Žďáru nad Sázavou, kde on měl ideu, ke svatořečení Zdislavy, takový výčet vycházející ze Žďárské kroniky o rodině svaté Zdislavy. Sestry, rodiče, všechno je připraveno. Jsou to tři mozaiky, a protože správce, kněz, se zatvrdil, tím pádem mozaiky stojí u zdi. Papežův list umělcům jsme si rádi přečetli, ale jaksi se u nás dál nic neděje.



Mod: Prosím dotazy na naše hosty.

Zdeněk Janík: Já si myslím, že ten rok 1989 pomohl. Celá řada umělců mohla začít publikovat, s těmi věcmi, co měli v šuplíku, vycházet ven. Ne každý měl takové štěstí jako mistr Šerých, aby se ho to tolik nedotýkalo. Takže zaplať Pánbůh za tu změnu. To je ta dobrá zpráva, ta špatná je ta, že musím souhlasit s panem Dr. Medem, že kultura v dokumentu není vůbec reflektována. Církev jakoby přešlapovala. My dnes nemáme takové postavy jako byl Dostál, Lutinov nebo Deml, znovu se objevil Akord, ale od Rotrekla se dostal pryč a je z něj dohasínající časopis. Z brněnského Proglasu se stal politický plátek, který nemá už církví a křesťanstvím nic společného. Jeden čas se snažil Zdeněk Tuka v KT dělat takové medailonky o umělcích. Byl tam např. medailónek o Radovanu Lukavském a to všechno s příchodem šéfredaktora Badala přišlo vniveč. V Perspektivách toho o kultuře také mnoho není, ta Réva, to snad ani.... Časopis o umění, který by byl třeba ne katolický, ale křesťanský, s duchovním rozměrem tu chybí. I komunisté říkali- podívejte, ta církev je tmář, reakcionář, ale podívejte, co krásných uměleckých děl tu po nich zůstalo. A dnes jakoby se toto církve netýkalo. Ze setkání umělců zůstává akorát Popelec umělců, který dělá prof. Halík u Salvátora.


Mod.: Máte pravdu. Takový časopis by ale nemohl být vlastnictvím církve, spíš občanského sdružení. ...Zkusíme přejít ke kapitole o ekologii, která je velice rozsáhlá a podle mého názoru velmi dobře zpracovaná. Prosila bych Vaše názory.


Mgr. Olga Štajnrtová: Chybí mi tam apel na to, že poznání není všemocná záležitost. Také mi tam chybí, že je poznání třeba dávat meze. Tak jako děti rostou rychleji tělesně, než duševně, tak přírodovědecké poznání předbíhá morálku. Velmi málo vědců je schopno pochopit, že je nad nimi autorita, která říká, teď už si hraješ s ohněm. František...nejsou všichni Františci. Obecně mít úctu k životu, to nestačí. Docházíme k tomu, že se musíme v konkrétních situacích konkrétně rozhodovat. Mám výhrady k nadnárodním organizacím. Jsou to většinou jen dočasná řešení.


RNDr,Brožová: Souhlasila bych s tím, že tato kapitola je udělána obsáhle, jsou tam zmíněny hlavní body, které do problematiky patří. Vzpomeňme si na fantastickou zprávu o stvoření, kterou alespoň jednou za rok, na Bílou sobotu čteme, o tom, jak nám všechno bylo předáno k ošetřování, k opatrování. K tomu nám byl dán nástroj, kromě srdce máme také rozum. To co následuje dál - požadavek dynamické rovnováhy- vyjadřuje velice přesně to, že neexistuje jeden problém jako problém sám o sobě. Všechno, co se na světě děje je určitý systém rovnováh. Tak jako musíme v životě hledat různá kompromisní řešení, tak jako je dobré mít nad sebou autoritu - my křesťané jí říkáme Bůh - ale ostatní hledají něco podobného, i když se to třeba stydí nazvat tímto jménem, tak nám správa o stvoření říká, čím vším jsme byli vybaveni a teď bychom to měli naplňovat dál. Kromě hledání autority je asi důležitý návrat k věrnosti maličkostem. I tam to všechno začíná. Jsou to momenty, ke kterým je nutno vychovávat děti od malička. A možná, že se ty problémy posunou někam jinam.

Ještě jedna věc - je třeba navrhovat systémová řešení- svatého Františka mám velice ráda, ale když se milion lidí rozhodne žít jako svatý František, tak to v jednadvacátém století asi moc nikam nevede.


Mod.: Já bych vám ráda položila otázku. V listě je navrhováno řešení v podobě zavedení ekologické daně, ze které by se pak platily různé edukační programy, napravovací řešení. Co si myslíte o ekologické dani? To je systémové řešení.


RNDr.Brožová: To je systémové řešení, se kterým já nesouhlasím. Ovšem nejsem ekonom, možná, že houf ekonomů by mě přesvědčil o opaku. Myslím, že to začíná od toho dítěte, které budu mít k tomu, aby odhazovalo papír do kontejneru na papír a pak budu vyžadovat na magistrátu, aby se ten papír skutečně recykloval. Řešení pomocí daně bych brala jako krajní možnost. Snad ta naše lidská společnost na tom ještě není tak špatně, že pokud nejsou až na prvním místě peníze tak nic nefunguje.


RNDr. Jiří Witzany: My tu ekologickou daň už vlastně platíme, jen se jmenuje jinak. - spotřebitelská daň. Ještě k restrikcím. Praha má takovou dopravní prostupnost, že kdyby se nereguloval přístup aut do centra, tak bychom se udusili. Je třeba vychovávat i restriktivně omezovat. Jsme schopni zničit sebe sama.


Mgr.Štajnrtová: To by tam možná také mohlo být v tom dokumentu, že my středoevropani a také američani a nám podobní máme pořád pocit, že máme na něco nárok - na zdraví, na štěstí, na pohodlí, na všechno..


RNDr.Brožová: A to je zas ta polarita, že nárok nemůže být bez zodpovědnosti.


Mod.: Já myslím, že toto je pěkná tečka za naší diskusí a myslím, že bychom diskusi mohli završit modlitbou. Abychom se snažili v každé situaci, v každé situaci naší práce, v každém utržení kytičky vidět obraz Boží a snažili se najít, co po nás Ten který je žádá...


Všichni: Otče náš......


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 49,3.5-6; Žalm 40 ; 1 Kor 1,1-3
Jan 1,29-34

Ježíš přichází jako zachránce, mesiáš, na kterého židé čekají dlouhá staletí, dosah jeho působení však bude přesahovat hranice Izraele. První čtení mluví o „světle“ národů. Ježíš není zdatný politik nebo revolucionář, nešíří žádnou novou ideologii. Jeho klíčovým přínosem je vlastní dar života. Proto se v listě Židům cituje dnešní žalm v překladu: „Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo“ (Žid 10,5). Na svém těle ukazuje míru lásky Hospodina k jeho lidu. A jde ještě dál. Skrze oběť sebe sama dává život svému lidu. Proto ho Jan nazývá obětním „Beránkem Božím, který snímá hříchy světa“.
Další zamyšlení k tomuto textu:
S Kristem mohu i já činit stále znovu zkušenost, že můj život se obnovuje jako mládí orla. Svým Duchem on dává "zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému" (Iz 40,29). Ti, kdo mají odvahu odkládat před Kristem "to staré" a přijímat jeho Ducha, "nabývají nové síly, vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení" (srv. Iz 40,31).
https://www.pastorace.cz/Kazani/2-nedele-v-mezidobi-kristus-beranek-a-darce-ducha

Zdroj: Nedělní liturgie

Hudba spojuje

(19. 1. 2020) Jako místo setkání pro všechny křesťany různých církví na Praze 6 a jejich přátele vznikl kulturní projekt Koncert…

Knižní tip: S Bohem v Rusku - Walter Ciszek

Knižní tip: S Bohem v Rusku - Walter Ciszek
(15. 1. 2020) Walter Ciszek se narodil v rodině polských emigrantů. Po vstupu k jezuitům se přihlásil k misijní práci…

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2020) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2020) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině…

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2020) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno…

Přímluvy na základě aktuálního dění

(11. 1. 2020) Web Pastorace.cz nabízí ke stažení "Modlitbu věřících", tedy přímluvy pro každou nedělní mši, koncipované na…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2020) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2020) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Sekta Sinčchondži - varování

(6. 1. 2020) Toto hnutí provádí intenzivní nábor a cílí také na mladé věřící, obzvláště pak děvčata. Členové sekty ztratí svoji…