Jidáš zůstal sám, uzavřen sám do sebe. Prožíval vnitřní boje, s nikým však o nich nemluvil, - archív citátů

Navigace: Tematické texty R Různé texty´Pokoj a dobro´ - související texty Panelová diskuse ke kapitole VIII. 5.4. 2001, reportáž

Panelová diskuse ke kapitole VIII. 5.4. 2001, reportáž

Některé postřehy z panelové diskuse nad listem Pokoj a Dobro
Pastorační středisko svatého Vojtěcha v Praze,
5.4.2001, 20,00 až 21,30 hod



Kapitola VIII. Rodina, vzdělávací systém a veřejná média



Ve společenství kostela svatého Vojtěcha v Dejvicích se začala scházet skupinka lidí, kteří se rozhodli, že se pokusí uspořádat sérii diskusních večerů nad tématy listu Pokoj a Dobro. Zajisté si povšimnete, že jsme začali až osmou kapitolou. Není to náhoda, myslíme si totiž, že rodina a vzdělávací systém jsou jádrem společnosti, určují ekonomiku, ekologii a vše ostatní v listě pojednávané. Přesto, že jsme přesunuli diskusi o kultuře na jindy, dala se ostatní témata VIII. kapitoly jen těžko stihnout za jediný večer. Diskusi jsme zahájili modlitbou, kterou vedla Marie Kaplanová.

O médiích hovořili hosté Antonín Randa, zástupce šéfredaktora Katolického týdeníku a Josef Beránek, novinář a ředitel časopiseckého oddělení nakladatelství Portál.

Josef Beránek oceňuje, že biskupové dali k veřejné diskusi jimi předem podepsaný dokument. Kladně hodnotí také první odstavec článku 57.a poslední odstavec čl. 58. Beránek kriticky poznamenal, že dokument je plný všeobecně moralizujících tezí a chybějí v něm důležité profesní věci. Novinář je člověk, který musí neustále lavírovat mezi etikou odpovědnosti (rozhodovat za čtenáře, co je dobré aby věděl a co zbytečné) a etikou pravdivosti (psát o všem všechno co ví, včetně skandálů). Navíc musí vybírat z bezbřehého množství informací ty podstatné. K jeho dovednostem patří i schopnost zjednodušovat, jít k jádru věci. Tady je jádro problému. Kritizovat povrchnost, zábavnost, bulvárnost je v praxi nepoužitelné, nehledě na to, že zábava k médiím bytostně patří. Kritika novinářů v listě je zřejmě provedena někým, kdo je odborníkem v jiné sféře.

Antonín Randa živě popisoval práci v Katolickém týdeníku a uvedl, že si jejich čtenáři příliš nepřejí, aby byly zveřejňovány negativní informace, i kdyby byly pravdivé.

V další diskusi se naráželo na problémy s autorizací článků (aby se autor nestyděl za to, co mu z článku udělali), se změnami titulků článků bez konzultace s autorem a na možnost, či nemožnost publikování výsledků analýz zápisů sněmovních kroužků v Katolickém týdeníku.

Téma vzdělávacího systému rozebírali sociolog Jura Kabele a Dr. Vladimír Roskovec, současný ředitel Jaboku, bývalý náměstek ministra školství.

Jurovi Kabelemu se o dokumentu těžko diskutovalo, protože obsahuje povšechné pravdy. Je to jakási programová dikce, má to strukturu politického programu. V dnešní době si každé individuum vytváří kulturní kapitál. Podle Jury Kabeleho bude v budoucnosti vznikat skupina „duševně chudých“ (nevzdělaných). Toho by si církev měla všímat. V dokumentu zcela chybí zmínka o změnách, které do vzdělávání přinesl internet.

Ani Dr. Roskovec nebyl s dokumentem spokojen. V pasáži o vzdělání dokonce našel hrubku. V oblasti školství, církevního školství bylo uděláno mnoho dobrého. O tom se dokument vůbec nezmiňuje. Podle Dr. Roskovce dokument obsahuje některé nepravdy, jako např. větu ve článku 53. „Křesťanské pojetí výchovy a vzdělání ovlivnilo během dlouhé historie základy evropské kultury.“ Uvedl, že základy evropského vzdělávání jsou antické a až když se křesťanství postupně vstřebalo do kultury, začalo vzdělávání ovlivňovat.

V diskusi jsme nakousli otázky, zda spíše zakládat školy církevní nebo učit křesťanským způsobem jako jednotlivci ve školách státních.

Na diskusi o rodině již nezbývalo příliš času, ale naše dvě diskutující - Marie Kaplanová a psycholožka Dana Rabiňáková ve svých příspěvcích dokázaly být velice konkrétní. Paní Kaplanové, mamince velké rodiny, v dokumentu chybí podpora ocenění práce ženy v domácnosti a nástin politiky, která by zastavila pokles porodnosti. Dana Rabiňáková zdůraznila, že bychom se v rodinách měli soustředit na pěstování toho, co je v každém z nás dobré. Měli bychom se snažit, aby naše rodiny byly zdravé.

Několikrát se v diskusi objevilo, že dokument má proklamativní charakter. Není ani obecný, ani prakticky konkrétní. Přesto jej všichni vítáme a naše kritické připomínky vyslovujeme s důvěrou, že přispějí k postupnému dopracování listu.

Setkání jsme zakončili modlitbou vedenou naším P.Alešem. Prosil Boha za to, aby nám umožnil se v našem hledání často zastavit a setrvat před Ním v tichu.

Začátkem května plánujeme podobnou diskusi na téma obnova právního systému, kterou bude moderovat Dr. Václav Peřich.


Naďa Witzanyová, moderátorka večera


Zpět k diskuzi Pokoj a dobro


Čtení z dnešního dne: Pátek 18. 4. 2025, Velký pátek

BOHOSLUŽBA SLOVA Iz 52,13-53,12; Žid 4,14-16; 5,7-9

Komentář k Žid 4,14-16; 5,7-9: Právě pro jeho poslušnost jsem spasen, zachráněn. Nevzpouzím se této lásce, jeho záchraně?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. 

Sv. Damián de Veuster - největší Belgičan všech dob (svátek 15. 4.)

(14. 4. 2025) Diváci vlámské televize VRT nedávno zvolili v anketě největší Belgičan všech dob P. Damiána de Veuster

Händel: i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(13. 4. 2025) (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) Po prodělané mrtvici se dostal na pokraj zhroucení, a ochrnula i jeho…