Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziO Vánocích Pastýř a bodlák

Pastýř a bodlák


Pastýři, kteří spatřili nebeské znamení, se radostně rozběhli k Betlému. Všichni až na jednoho. Každé znamení, které do té doby uviděl, mu přineslo jen trápení. Byl by nejradši, kdyby se v životě vůbec nic nedělo, jen aby se na něj ustavičně nevalily další zkoušky a protivenství.

Světlo komety bylo tak jasné, že proniklo až k jeho srdci. Jenže pastýřovo srdce jako by se neumělo radovat a užívat si pokoje. Nevěděl, proč cítí jen hořkost a strach, které přicházely z temnoty a svíraly ho svými spáry. Rozum jeho bázlivé srdce posiloval i omezoval. Posiloval ho, když chladlo strachem, ale omezoval ho, kdy se rozpálilo. Pastýř se svářil se svým nitrem, pochyboval o všem a o sobě především a také lhal se zavrženíhodnou samozřejmostí, aniž by to vlastně měl v úmyslu.

Dlouho váhal, zda se má vydat na cestu. Bál se. Stojí mu to za to? Co když hvězda lže? Dá se hvězdám vůbec věřit? Když nakonec svolal svých pár ovcí, přepadla ho úzkost, že nepřijde jako první. K čemu by jinak celá cesta byla?

Právě tehdy k němu dolehl hlas andělského sboru: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle." Pro všechny ostatní byl jejich zpěv radostí a útěchou. Na pastýře však dopadl jako balvan.

Proč zpívají o lidech dobré vůle, které má Bůh rád, a ne o všech lidech? Ta slova mohou mít jediný důvod: některé lidi má Bůh rád a jiné ne. Pastýř určitě patřil k těm druhým. Nemohl být milován Bohem, protože byl vinen něčím, co vycházelo přímo z jeho podstaty.

Noc plná svět la pokoje st' pro něj stala nocí utrpení a zoufalství. Ovce ponechal u fíkovníku a sklonil se nad studnu. Na vodní hladině se třpytily nebeské hvězdy, ale jemu připadaly jako lesklé hadí oči. Zvedl nohu a chystal se vylézt na okraj studny, ale do nohy ho bolestivě píchl trn.

Byl to trn bodláku zašlapaného do prachu kolem studny. Zbyl mu jediný trn, a právě o něj se pastýř musel píchnout! "Neřáde!" zasyčel pastýř do ticha.
Ticho bylo tak hluboké, že se pastýři zdálo, jako by ho nadávka udeřila do tváře.

Bodlák promluvil: "Co jsi za člověka, že nadáváš bodláku za jediný dar, který má?"
Pastýř netušil, že bodláky umějí mluvit.
"Ty říkáš dar tomu zatracenému ostnu?"
"Jiný nemám," odpověděl bodlák. "Jako já každý den děkuju Bohu za jediný dar, který mi dal, měl bys mu děkovat taky. Nejsi přece tak jiný než já."

Muž se odmlčel. Ticho se plnilo novým citem, který do té doby nepoznal. Hodně se podobal pláči, který se mu nezadržitelně dral s nitra. Bodlák měl pravdu. Bůh miluje své tvory pro to, jací jsou, takže "lidé, které Bůh miluje," jsou všichni, kdo se od něj nechají milovat takoví, jací jsou. Ať se ti lidé podobají palmě, obilí nebo bodláku.

"Naopak," pokračoval po chvíli bodlák, "Bůh miluje zvlášť něžně lidi, kteří jsou jako bodlák, protože když je tak, musel mít dobrý důvod."
"Jaký?" divil se pastýř, kterému se celý dosavadní život převracel vzhůru nohama.
"Možná jen jeden, jako je tomu s mým ostnem: aby lidi pocítili bolest. Nebo, jako je to v tvém případě, abys je mohl bodat úzkostí a ostny své povahy."
"Co je na tom pěkného?" namítl rozmrzele pastýř.

"Zachránil jsem ti život. To ti nepřipadá dost velký úkol? Jde o to, že se nechceš nechat milovat takový, jaký jsi, se všemi ostny, jedem a kdoví čím ještě. Chtěl bys být milován za to, jaký nejsi. V tom spočívá tvá pýcha, která tě odděluje od světa i lidí. Pýcha ucpává přítok Boží lásky a nedovolí, aby ses do ní mohl ponořit."

Muž se zamyslel. Všechno to bylo Lak snadné i tak těžké zároveň. Pochopit to bylo jednoduché, ale přijmout nikoli.
Teprve když - stále ještě se zmatkem a nejistotou v srdci - poklekl vedle jesliček a ucítil Ježíškovu ruku ve vlasech, mu to došlo.

Na jeho hlavě ježaté bodláčími myšlenkami držel Ježíšek ruku celou noc, aby muži i celému vesmíru sdělil, že se stal člověkem hlavně a především pro lidi, kteří jsou jako bodlák. Věděl, že ho jejich trny přivedou na kříž. Ale nemohl se vzdát svých nejvíc problémových dětí, těch nejsobečtějších a nejnevděčnějších. Co za lásku by to jinak bylo? 



Se svolením zpracováno podle knihy:
Piero Gribaudi, Příběhy vánoční noci,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno

 

 

"Příběhy pomáhají s katechezí"
Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Související texty k tématu:


Vánoce
 / Vánoce na webu pastorace.cz / Vánoce na webu vira.cz

 

Čtení z dnešního dne: Středa 9. 7. 2025

Gn 41,55-57; 42,5-7a.17-24a;

Komentář k Mt 10,1-7: Jít ke „ztraceným“ – tedy k nejpotřebnějším. Nemáme strach vyjít tam, kde je to nebezpečné pro naše sebevědomí? Nebojíme se, že odmítnutím bude otřesena naše pověst?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 14. neděli v mezidobí, cyklus C / 6.7.2025

(4. 7. 2025) Ježíš poslal své učedníky hlásat evangelium a zvěstovat Boží pokoj. V síle tohoto poslání se obraťme k Bohu…

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)
(4. 7. 2025) svátek 5.7.

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím

Průvodce synodalitou - Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím
(3. 7. 2025) Nová česká kniha o synodalitě: praktický průvodce pro dnešní církev,

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

Svatý Prokop (svátek 4.7.)
(3. 7. 2025) (* Chotouň asi 970  + Sázava 25.3.1053)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)

Svátek sv. Tomáše (3.7.)
(2. 7. 2025) "Má-li někdo pochybnosti, není nenormální..."

Nedělní přímluvy dle aktuálního dění / Slavnost sv. Petra a Pavla, cyklus C / neděle 29. 6. 2025

(27. 6. 2025) Když byl apoštol Petr uvězněn, aby byl popraven, církevní obec se za něho naléhavě modlila k Bohu. Obraťme se…

Petr a Pavel (svátek 29.6.)

Petr a Pavel (svátek 29.6.)
(27. 6. 2025) Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým…