Pokoj vyvěrá z hluboké obnovy lidského srdce (Jan Pavel II. 2003)

Středa Velikonočního oktávu

Generální audience 23. dubna 2003

1. Radost, jakou svět nemůže dát, naplňuje církev v těchto dnech Velikonočního oktávu, protože Kristus opravdu vstal z mrtvých. Po velkém a dlouhém utrpení a smrti na kříži je nyní živý navždy a smrt nad ním nemá žádnou moc.

Ze společenství věřících ve všech částech světa se zvedá k nebi chvalozpěv a díkůvzdání Tomu, který osvobodil člověka z otroctví zla a hříchu, prostřednictvím vykoupení, jež vykonalo Vtělené Slovo. To vyjadřuje 135. žalm, který byl před chvílí přednesen; je to jakýsi úchvatný hymnus na dobrotu Pána. Milosrdná láska Boží se plně a definitivně zjevuje ve velikonočním tajemství.

2. Pán se po zmrtvýchvstání vícekrát zjevuje učedníkům a několikrát se s nimi setkává. Evangelisté nám uvádějí různé příhody, z nichž vyzařuje úžas a radost svědků tak zázračných událostí. Zvláště Jan vyzdvihuje první slova, jimiž se vzkříšený Mistr obrátil na své učedníky.

"Pokoj vám," říká, když vstupuje do Večeřadla, a opakuje tento pozdrav třikrát (srov. Jan 20, 19.21.26). Můžeme říci, že výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", obsahuje a shrnuje jistým způsobem celé velikonoční poselství. Pokoj je dar, který nabízí lidem vzkříšený Pán a který je plodem nového života, zahájeného jeho zmrtvýchvstáním.

Pokoj se tedy identifikuje jako "novost" vložená do příběhu Kristovy Paschy (Velikonoc) . Vyvěrá z hluboké obnovy lidského srdce. Není tedy výsledkem lidských námah, ani jej nelze dosáhnout pouze díky dohodám mezi osobami a institucemi. Je spíše darem, který je třeba velkomyslně přijímat, pečlivě se o něj starat a s odpovědností a zralostí mu umožnit, aby přinášel plody. Ať jsou situace jakkoliv pohnuté a napětí a konflikty jakkoliv silné, nic nemůže odolat účinné obnově, již přináší zmrtvýchvstalý Kristus. On je náš pokoj. Jak čteme v listu Efezským, On svým křížem zrušil příčinu nepřátelství, "vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka a tím zjednal pokoj" (Ef 2, 15).

3. Velikonoční oktáv, zalitý světlem a radostí, bude zakončen následující neděli "Dominica in albis", nazývanou také nedělí "Božího milosrdenství“. Velikonoce dokonalým způsobem ukazují toto milosrdenství Boha, "který má soucit se svými služebníky" (Ž 135, 14).

Kristus nás svou smrtí na kříži smířil s Bohem a položil základy světa bratrského soužití všech. Křehká a po štěstí dychtící lidská bytost byla v Kristu vykoupena z otroctví zlého ducha a ze smrti, která plodí smutek a bolest. Krev Vykupitele omyla naše hříchy. Tak jsme zakusili obnovnou moc jeho odpuštění. Boží milosrdenství otevírá srdce k odpuštění bratřím a s odpuštěním, které je nabídnuto a přijato, se buduje mír v rodinách a v každém jiném životním prostředí.



***

Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu

(Přeložil Josef Koláček SJ)